Zdroj fotografie: Zuzana KlukováZobrazit fotogalerii
V noci na pondělí bylo na stanici Hliniště na Šumavě naměřeno extrémních -30,2 °C. Už před týdnem nahlásila dokonce -30,6 °C nedaleko ležící Kvilda. Pro obyvatele městských oblastí jde o skoro neuvěřitelné teploty, ale je třeba si uvědomit, že se jedná o velmi specifické lokality v horách, kde zdejší mikroklima generuje extrémní mrazy prakticky každou zimu opakovaně. Pokles teploty pod -20 °C je zde vlastně běžnou záležitostí. Na většině území Česka se mrazy v pondělí ráno pohybovaly většinou kolem -15 °C, pod -20 °C klesly pouze na několika lokalitách. Z větších měst stojí za zmínku teploty kolem -25 °C u Šumperku a poblíž Turnova.
Tabulka nejnižších nočních teplot naměřených z neděle na pondělí vypadá impozantně, ale většinou jde skutečně o specifické horské stanice:
obr. 1 - nejnižší naměřené teploty v noci z neděle na pondělí 12. ledna
Šlo o hodně mrazivé ráno a z hlediska celorepublikového průměru se s velkou pravděpodobností tato noc stane nejstudenější v této zimě, i když je zima sotva v polovině a naměřené teploty by mohly být v případě dalšího vpádu studeného vzduchu ještě překonány. Pohledem do ne až tak dávné minulosti, kterou ti starší z nás i sami zažili, však vypadají dnešní teploty jako hodně slabý odvar zimy. To, co naše krajina v minulosti prožila, bylo opravdu úplně něco jiného!
Psal se leden roku 1985 a Československo na začátku roku postihla vlna arktických teplot, které se nám z dnešního pohledu zdají skoro nepředstavitelné. Nejnižší naměřená teplota na Jizerce dosáhla 7. ledna dokonce na -41 °C. Ale extrémní byly mrazy i ve městech, kde žijí lidé. Třeboň ohlásila rovných -30 °C, v Ostravě měli -27 °C a Praze pak v okrajových částech města naměřili až - 25 °C (stanice Libuš)! Jednalo se tedy o teploty výrazně nižší než jaké jsme zaznamenali během uplynulé ledové noci...
Jak uvádí web České televize, "experti se obávali, že by mohlo dojít k masivnímu výpadku celého energetického systému, a proto úřady rozhodly, že se musí omezit dodávky elektřiny nejen podnikům, ale dokonce i domácnostem. Vybrané regiony byly proto až na 19 hodin odpojeny od elektrické energie." Zkrátka, život v zemi byl takovými mrazy velmi paralyzován.
Mimochodem, hodně chladno tehdy nebylo jen v noci, maximální denní teploty se v těch dnech v lednu 1985 pohybovaly i v nižších polohách jen okolo -15 °C! Pro srovnání, o uplynulém víkendu se denní teploty v Praze dostávaly nad -5 °C. Tedy denní teploty byly tehdy asi o 10 stupňů nižší než jsme zažili nyní v minulých dnech. I když byl vpád studeného vzduchu v lednu 1985 mimořádnou událostí, tak i v dalších letech se nižších polohách objevovaly noční teploty pod -20 °C. A ještě ne tak dávno, v lednu 2017, naměřili meteorologové v Praze také docela slušných -17 °C. Opět pro srovnání - nejnižší teplota naměřená v pondělí ráno na téže stanici přitom dosahovala na "pouhých" -11 °C...
Výskyt další mrazů můžete prozkoumat v našem archivu. Zkrátka, v minulých dnech nám sice byla oprávněně zima, ale ta umí být v našich luzích a hájích opravdu i mnohem silnější...
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.






