Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Na přelomu roku prožíváme poměrně divokou meteorologickou situaci, kdy na Silvestra bude sněžit, ale současně s tím přijde během večera o něco teplejší vzduch a v nížinách by denní teploty měly být na Nový rok i slabě nad nulou. Vývoj po 3. lednu byl dlouho nejasný, protože nad střední Evropou se vytvoří výrazné teplotní rozhraní a je otázkou, zda se budeme nacházet severně nebo jižně od této hranice.
Nyní se zdá, že se naše republika ocitne spíše v chladnější vzduchové hmotě severní od této linie, což je dobrá zpráva pro milovníky zimy. Od soboty 3. ledna by se tak teploty měly udržovat výrazně pod normálem, což znamená celodenní mrazy. Přes den slabě pod nulou, přes noc výrazněji. Takové počasí očekáváme až zhruba do 10. ledna, kdy už se modely začínají příliš rozcházet na to, abychom z nich něco pořádného dokázali vyčíst.
Následující graf obsahující syntézu modelů ukazuje, že většina modelů už se shoduje na teplotách pod normálem (normál značí tlustá červená linie):
obr. 1. teploty by se v první třetině ledna měly pohybovat pod normálem, sněhu však bude padat jen málo (srážky na grafu dole)
Počasí tedy bude v první třetině ledna studené, typicky zimní. Ale co sníh, dočkáme se ho? Popravdě řečeno, příliš vydatné srážky nyní v modelech k vidění nejsou. Ale úplně na sucho by mrznout nemělo. Předpokládáme, že aspoň několik centimetrů by mělo i v nížinách během tohoto období napadnout, nejpravděpodobněji hned o víkendu 3. až 4. ledna. Výhodou je, že by nemělo jít o žádnou sněhovou kalamitu, spíše drobné "neškodné" sněžení. Na horách se už bude nacházet stabilní vrstva sněhu, která při trvalých mrazech postupně poroste.
Sezónní modely nyní slibují, že by celý leden jako celek měl být teplotně spíše podnormální, takže si můžeme užít solidně zimního počasí, což potěší hlavně lyžaře a běžkaře. Na horách bude bílé pokrývky přibývat, sníh se nadále má vyskytovat i v nížinách, i když nemůžeme očekávat, že by byla krajina v nižších polohách pod sněhem třeba celý měsíc. To se v našem klimatu ani v lednu moc nestává a ani v minulosti tomu tak nebylo. Navzdory tomu, že obrázky v kalendáři jsou v měsíci lednu tradičně ve znamení bohaté sněhové nadílky..
Brzy Vám v jiném článku nabídneme konkrétnější výhled na celý měsíc.
Předpověď pro konkrétní lokality
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.
Houbařská sezona konečně začíná; mapy ukazují, kde začínají růst
Dlouhé měsíce sucha, navíc spojeného s vysokými teplotami, způsobily, že během léta bylo skoro nemožné si z lesa odnést nějaké houbařské úlovky. Teprve deště v minulém týdnu dodaly aspoň na část republiky potřebnou vláhu, která je hlavní podmínkou růstu hub.
Počasí nám dopřeje ještě jeden tropický den, který pak zakončí bouřky
Do Česka znovu pronikne horký vzduch, ale tentokrát se u nás projeví prakticky jen dobu několika desítek hodin a teploty už nebudou tak extrémní, jak jsme zažívali při minulých vlnách. Následně ho odsune studená fronta, která tak učiní definitivní tečku za letošním létem.
Deště ukončily sucho, ale ne všude. Největší česká zásobárna vody dál zůstává na minimech
Páteční srážky byly hlavně ve středních a severních Čechách opravdu vydatné a dokázaly zastavit rozsáhlé půdní sucho. Na Moravě je situace zatím výrazně horší. A na doplnění deficitu podzemních vod i kapacit velkých přehrad budou potřeba další srážky.
Přichází velmi studená rána, mapy naznačují už vyloženě podzimní teploty
Maximální denní teploty se o tomto víkendu pohybují jen kolem 20 °C a zejména noční minima budou v nejbližších dnech klesat na již podzimní úrovně. Hlavně v Čechách poklesnou teploty pod 10 °C a počasí nám tak dává najevo, že ta nejteplejší část léta je už za námi.
Páteční večer přináší do Čech extrémně silné bouřky - podívejte se na mapy i družicový snímek
Během pátečního večera přejde naše území srážkově mimořádně vydatný bouřkový systém, pravděpodobně supercela. Upřesňuje se její přesný postup a síla a nejnovější výpočty ukazují, že zasažena bude spíše západní polovina Česka. A úhrny očekávaných srážek vypadají velkolepě.
Městské květnaté louky jako adaptační opatření měst. Mohou pomoci zvládat horko i sucho
Květnaté louky nejsou jen estetickým nebo biodiverzitním prvkem. Oproti pravidelně sečeným tradičním trávníkům mohou lépe zadržovat vodu, udržovat chladnější půdu a pomáhat městům zvládat horko i sucho. Navíc je lze zakládat i tam, kde není možné nebo vhodné vysadit stromy.











