Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
V prvé řadě by to chtělo si vlastně říci, co si pod pojmem "klimatická krize" vlastně představujeme. "Když se řekne krize, na mysl nám přijde něco jako dočasný špatný stav věcí", říká pro Meteocentrum meteorolog Martin Štros. Ekonomická krize je to, když se ekonomice nedaří, roste nezaměstnanost, klesají výdělky, padají akcie. Politická krize je, když se třeba rozpadá vláda. Pak tu máme manželské krize nebo krize středního věku v životě nás, běžných lidí.
Co si ale představit u krize klimatické? Pravdou je, že pojem klimatická krize je poměrně novou záležitostí. V minulosti se hovořilo jen o "oteplování klimatu" a později v odborných kruzích převládal pojem "globální klimatická změna". Ty vcelku jasně definují skutečnost, že klima na Zemi se mění, a že tato změna je spojená se zvyšováním teploty. Jenže něco takového veřejnost postupně přestalo vzrušovat. Že bude o 2 stupně tepleji? No a co, toho si skoro ani nevšimneme!
A tak vznikl pojem "klimatická krize". Ten už nepochází z odborných kruhů - do společenské debaty ho přinesli aktivisté a politici. S cílem zburcovat veřejnost a vzbudit pocit, že jde opravdu o problém, který je třeba řešit. Upřímně řečeno, z odborného hlediska je pojem "krize" v souvislosti se změnou klimatu velice nešťastný. Klima v žádné krizi není a nikdy nebylo. Prostě se mění, byla tu doba ledová, naopak byly tu i doby, kdy na pólech rostly lesy. Nedá se říct, že nějaký stav klimatu na Zemi je dobrý a jiný špatný. Není ani žádný stav, který by byl přirozený a trvalý.
V této souvislosti si je třeba položit tři klíčové otázky, které celý problém přehledně strukturují:
Otázka č. 1: Otepluje se klima?
První otázka je dnes v podstatě dávno zodpovězená. Oteplování klimatu zcela prokazatelně probíhá, potvrzují to měření teploty, stejně jako třeba množství sněhu nebo zalednění. Zde není vlastně o čem diskutovat:
obr. - vývoj teploty vzduchu od začátku letopočtu dle klimatologa Ed Hawkinse
Oteplení činí přibližně 1,5 °C za posledních sto let, i když na přesné hodnotě se vědci ne zcela shodují, závisí na metodice výpočtu. Trend ale nikdo seriózní nemůže zpochybnit.
Otázka č. 2: Je oteplování způsobeno člověkem?
Zatímco v případě otázky číslo 1 prakticky není sporu, tak otázka příčin změny klimatu už je o malinko složitější. Nicméně většina vědecké obce se shoduje, že současné oteplování klimatu je vyvolané činností člověka. Jistě, v minulosti se klima měnilo z různých jiných důvodů. Ale nyní prostě nevidíme jiné příčiny, než je zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. A těch odborníků, kteří toto zpochybňují, je skutečně pomálu...
Otázka č. 3: Je oteplování klimatu vůbec problém?
A dostáváme k otázce klíčové. Zaslouží si oteplování klimatu označení "krize"? Zde je debata mnohem složitější a pestřejší.
Změna klimatu - resp. jeho oteplování - má zcela jistě řadu negativních důsledků pro přírodu, i pro lidskou společnost. Jenže má i řadu důsledků pozitivních - některé chladné oblasti se díky oteplování stávají přívětivějšími, ušetří se za vytápění, ubývají problémy s dopravou a tak dále. I příroda si na oteplování klimatu najde to své - rostliny a živočichové sice z některých oblastí mizí, ale zase se jim začne dařit jinde.
Přesně sečíst pozitivní a negativní dopady změny klimatu je prakticky nemožné. Dopady jsou pestré - do zemědělství, cestovního ruchu, dopravy, biologické rozmanitosti a tak dál. Většinu z nich ani nedokážeme vyčíslit. A tak pro někoho je oteplování klimatu skutečně problém, pro jiného je to naopak docela pozitivní jev, jiní to berou jako neutrální fakt. Všechny tyto pohledy na věc jsou v současné době v zásadě relevantní.
Podle toho se pak liší pohled na to, zda změna klimatu je "krize", nebo naopak "příležitost". Je vůbec třeba klima "chránit"? Je to prostě změna, a změna vždy něco přinese, a něco zase odnese. Oteplení klimatu neznamená jeho zničení. Občas se říká, že oteplování vede ke zvětšení počtu přírodních pohrom, jako jsou povodně, vichřice, sucha... Lokálně to jistě platí, ale z celosvětového pohledu nelze jednoznačně říci, že by nové, teplejší klima, bylo automaticky méně přívětivé.
Samozřejmě, pokud by klimatická změna byla opravdu výrazná, dá se čekat, že by převládly spíše nepříznivé dopady, protože naše společnost je na stávající klima zkrátka nějak nastavená. Města, továrny, zemědělství jsou umístěny tam, kde tomu je klima nyní nakloněno. Jejich přestěhování do nových regionů by bylo velice nákladné... na druhou stranu ani snaha zastavit klimatickou změnu, není zrovna levnou záležitostí..
Debata je složitá a komplexní. Cílem tohoto článku rozhodně nebylo se přiklonit na jednu ze stran sporu. Spíše ukázat, že pojem "klimatická krize" není úplně správně zvolený ve vztah k současné klimatické změně, a z toho vyplývá vcelku oprávněná kritika, či přímo odmítání toho termínu. Pokud je pro vás téma zajímavé, tak o změně klimatu se toho na webu meteocentra dozvíte mnohem víc...
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.




