Zdroj fotografie: 123rf.comZobrazit fotogalerii
Letošní listopad a celý meteorologický podzim potvrdil pokračující trend globálního oteplování a změny klimatu a zařadil se mezi nejteplejší v historii měření. Podle údajů služby Copernicus Climate Change Service (C3S) byla průměrná globální teplota vzduchu přibližně o 0,65 °C nad průměrem z let 1991-2020. Navíc to vypadá, že letošní rok jako celek směřuje k tomu, aby se stal druhým nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordním rokem 2024.
Zhodnocení podzimu 2025 v celosvětovém měřítku
Zatímco v posledních měsících táhly globální průměr nahoru především oblasti jako Arktida, Antarktida a části Severní Ameriky, v Evropě panovaly na podzim docela velké rozdíly. Nadprůměrně vysoké teploty pocítili obyvatelé zejména v jihovýchodní Evropě a ve Skandinávii. Naproti tomu oblast od Islandu až do střední Evropy a Itálie zažila podzimní část roku jako teplotně podprůměrnou nebo průměrnou.
Obr. 1: Odchylka teploty u povrchu země na celém světě za období září do listopadu 2025. Zdroj: Copernicus Climate Change Service/ECMWF
Zhodnocení listopadu 2025 v Evropě a u nás
Situaci v Česku v listopadu ovlivnilo specifické rozložení tlakových útvarů, které do střední Evropy posílalo v druhé polovině měsíce chladnější vzduch od severozápadu. Na mnoha místech se tak objevil první sníh a mrazy dříve, než bylo v posledních letech obvyklé. Tento výkyv ale nijak nevybočuje z historických dat a spíše tak panovalo počasí normální pro časy před začátkem změny klimatu v posledních desetiletích.
Obr. 2: Odchylka v množství spadlých srážek, relativní vlhkosti vzduchu, objemovém obsahu vlhkosti v horních 7 cm půdy a teplotě vzduchu za listopad 2025 ve srovnání s listopadovými průměrem 1991–2020. Zdroj: C3S/ECMWF
Jak teplé nebo chladné byly oceány?
Kromě teploty vzduchu byla v listopadu často nezvykle vysoká také teplota povrchu oceánů. I když se v oblasti rovníku začaly projevovat známky blížícího se jevu La Niña, který má obecně ochlazující účinek, ostatní oblasti oceánů zůstaly nezvykle teplé. Právě vysoká teplota oceánů je klíčovým faktorem, který udržuje globální průměrnou teplotu na tak vysoké úrovni a může mít velký vliv na tom, že i následující rok začne ve většině světa jako nadprůměrně teplý.
Obr. 3: Odchylka povrchové teploty oceánu v listopadu 2025 v porovnání s průměrem za roky 1993-2022. Zdroj: Copernicus Marine Service Data 2025 © Mercator Ocean
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.








