Bílé hory v plné síle: Kréta se v prosinci zbarvila do běla

Kréta je pro většinu lidí symbolem slunce, teplého moře a příjemných teplot i v pozdním podzimu. Jen málokdo by sem cestoval kvůli sněhu. Přesto je ostrov díky svému členitému reliéfu a vysokým horám místem, kde se zima dokáže projevit překvapivě silně. A začátek prosince to jen potvrdil - nejvyšší hřebeny Kréty se zbarvily do běla Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Klima na Krétě

Kréta patří mezi nejjižnější a zároveň největší ostrovy Evropy. Její klima je typickou směsicí středomořského a subtropického charakteru: dlouhá, horká a suchá léta pokračují až do podzimu, jara a podzimy bývají příjemně mírné a zimy jsou spíše vlhké než studené. Jenže jednoduchý obrázek se rychle rozpadá, když se podíváme na reliéf ostrova.

Hory hrají zásadní roli. Pohoří jako Psiloritis (Idi), Dikti nebo Lefka Ori („Bílé hory“) převyšují 2 000 metrů a nejvyšší vrcholy dosahují téměř 2 500 m n. m.. V této výšce už zimní podmínky odpovídají mnohem severnějším regionům než je Středomoří. Ostrov tak nabízí obrovské kontrasty: přímořské teploty kolem 20 °C vs. horské teploty kolem nuly, často jen pár desítek kilometrů od sebe.

Obr. 1: Teplota vzduchu na Krétě v prosinci dosahuje i 20 °C (zdroj: Mapy počasí Meteocentrum)

Teplota vzduchu na Krétě v prosinci může i nadále dosahovat i 20 °C

Listopad a prosinec jsou období, kdy už horka nepanují ani na pobřeží. Typické denní teploty v tomto období kolísají mezi 15 a 22 °C, výjimečně se může objevit i letní den nad 25 °C. Zvyšuje se ovšem počet srážek, přibývá bouřek a prosinec patří k nejdeštivějším měsícům celého roku. Zrovna nyní je na území Řecka, včetně Kréty, platná výstraha před silnými srážkami, to si lze prohlédnout na evropské výstražné službě Meteoalarm. Navzdory tomu se objevují i jasné dny s teplotami okolo 20 °C, které mohou návštěvníky snadno zmást - zejména pokud se chystají do hor.

Obr. 2: Krétské Bílé hory pokryl sníh (autor: Zacharias Roditakis)

Středomořský ostrov pod sněhem: jak vzniklo prosincové sněžen

První prosincový den přinesl na Krétu ochlazení spojené s vlhčím západním až jihozápadním prouděním. Na horách se vytvořila sněhová pokrývka, která se objevila už od výšky zhruba 1 800–2 000 m n. m.. Nejvíce sněhu napadlo v masivu Lefka Ori, jehož název („Bílé hory“) se tak stal více než výstižným.

Role hor je tu klíčová:

• fungují jako přirozená (až 2,5 km vysoká) bariéra vůči vlhkému proudění zejména ze západních směrů,
• dochází zde k orografickému zesílení srážek,
• a tím se výrazně zvyšuje šance na sněžení i při poměrně vyšších teplotách nad nulou.

Pro místní běžný jev, pro turisty často velké překvapení.

Obr. 3: Pohoří Díkti v zimním období (zdroj: zemesveta.cz, 2020)

Teplotní kontrasty až 20 °C na krátké vzdálenosti

Zatímco na pobřeží mohou v prosinci panovat teploty okolo 18 až 20 °C, na horských hřebenech se denní maxima pohybují většinou jen kolem 0 až +5 °C, přičemž noční teploty klesají pod nulu, často na –5 °C i méně. V kombinaci se silným větrem zde může být pocitová teplota hluboko pod bodem mrazu. To vytváří kontrasty, které jsou i na středomořské klima neobvykle výrazné.

Horské počasí je zrádné i na Krétě: inverze, mlha, vítr i sníh

Klima Kréty je mnohem komplikovanější, než se může zdát. Na horských hřebenech se také často objevují teplotní inverze a nízká oblačnost, ta ale může být rozrušována silným větrem (i kolem 80 km/h). Ten může turistům snižovat pocitovou teplotu (hluboko pod 0 °C), ačkoli reálná teplota vzduchu není až tak nízká. Počasí je tedy v tomto období silně nestabilní - střídají se náhlé sněhové srážky v podobě přeháněk, které mohou trvat jen několik minut a mohou se prostřídat se sluncem.

Obr. 4: Teplotní inverze se na horách často projevuje nízkou oblačností (zdroj: Depositphotos.com)

Srážkové rozdíly: hory dostanou několikanásobek srážek

Zimní měsíce patří na Krétě srážkově k nejbohatším v roce. Na rozdíly mezi pobřežím a horami má zásadní vliv orografie a orografický efekt. Svahy na západě mohou rychle nahromadit čerstvý sníh, v důsledku návětrného efektu, zatímco závětří zůstává suché. To tvoří nerovnost a zvyšuje zrádnost horského počasí i zde na Krétě, kde bychom to tolik nečekali. 

• Pobřeží v prosinci: zhruba 90 až 150 mm srážek
• Hory (Lefka Ori, Díkti, Psiloritis) v prosinci: běžně 250 až 400 mm srážek, někdy i přes 500 mm

Výsledkem je, že horské oblasti ostrova mají zimy, které sice nejsou extrémně studené, ale zato velmi vlhké a sněhově bohaté.

Zatímco na pobřeží Kréty panuje v listopadu a prosinci relativně mírné a deštivé středomořské počasí, horské masivy ostrova se mění v plnohodnotné zimní prostředí. Sníh, nízké teploty, vítr, mlha i několikanásobná porce srážek jsou zde standardem. O to větší kontrast pak představuje pobřeží, které i v prosinci nabízí dny připomínající vydařený český říjen nebo druhou polovinu září. Aktuální počasí na Krétě můžete sledovat na naších stránkách.