Ledovka, náledí nebo námraza? Jaký je mezi těmito jevy rozdíl a které se objeví v příštích dnech

V zimním období patří mezi největší (hydro)meteorologická rizika tzv. námrazové jevy. Řadíme mezi ně tři fenomény - námrazu, ledovku a náledí. Všechny vznikají odlišným způsobem, přesto mají něco společného: představují reálné každoroční a přesto velmi podceňované nebezpečí. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Námrazové jevy

V předpovědích počasí i ve výstrahách se v zimních měsících pravidelně objevuje trojice pojmů: námraza, ledovka a náledí. Tyto jevy společně nazýváme námrazové jevy, ačkoliv to může svádět k tomu, že jde o obdoby téhož. Všechny tři jevy spolu velmi úzce souvisí, avšak neznamenají totéž. Ve skutečnosti vznikají odlišně, v jiných situacích i typech počasí.

Jelikož představují tradiční nebezpečí, jejich znalost je výhodou, ba dokonce ideálně i povinností. Rozdíl mezi mokrou silnicí a ledovým sklem bývá někdy otázkou sekund.

¨

Obr. 1: Námrazové jevy představují tři fenomény (převzato a upraveno z: infoviz.cz/originální autor: J. Brzezina)

Námraza: Ledová ozdoba, která umí být nebezpečná

Pojem námraza nejčastěji popisuje tzv. zrnitou námrazu, což je zrnitá, obvykle mléčně zbarvená a neprůhledná ledová usazenina. Bývá ozdobená krystalky ve tvaru větviček složených z ledových zrnek, oddělených vzduchovými mezerami. Zpravidla vzniká při teplotách (ve 2 metrech nad zemí) od -2 °C do -10 °C, kdy rychle zmrznou přechlazené vodní kapky v tzv. mrznoucí mlze (na horách případně v jiném oblaku) na předmětech se zápornou povrchovou teplotou. 

Obr. 2: Námraza - fenomén krásný, zdánlivě neškodný, ale také velmi rizikový (autor: D. Novotný, listopad 2024)

Také může vznikat fyzikálním jevem známým jako desublimace - jde o přímou přeměnu plynného skupenství do pevného. Vzdušná vlhkost se sráží na prochladlém zemském povrchu a na předmětech, a to i v případě absence kapiček v mlze nebo oblaku. Zrnitá námraza je obecně velmi přilnavá, ale relativně snadno se odstraňuje od povrchu.

Obr. 3: Výrazná námraza (zdroj: edu.techmania.cz, autor: Magda Králová)

Vedle zrnité námrazy rozlišujeme dále námrazu průsvitnou - ta vzniká pomalu, při teplotách od 0 do -3 °C, tedy bývá o to častější. Je tvořena hladkou a průsvitnou vrstvou ledu, která je taktéž silně přichycena k povrchu, ale na rozdíl od zrnité námrazy se obtížně odstraňuje (odolává i silnému větru, jediná možnost odstranění je mechanicky nebo roztátí, což její rizikovost pro vznik škod ještě zvyšuje). Obecně průsvitná námraza vzniká pomalým zmrznutím, kdežto zrnitá vzhledem k nižším záporným teplotám rychlým. 

Posledním typem námrazy je všeobecně známá jinovatka (krystalická námraza), ta vzniká při teplotách -8 °C a nižších a z povrchů se snadno odstraňuje - tj. je nejméně riziková. Většinou spíše vytváří krásné krystalické struktury známé z ikonických mrazivých ranních zimních procházek.

Obr. 4: Námraza v obci Nárameč v roce 2016 (zdroj: naramec.cz, autor: Petr Pavlík)

Mezi hlavní rizika námrazy patří postupné usazování na předmětech - při její velké mocnosti může poškozovat stromy nebo i stožáry elektrického vedení (hlavně v případě námrazy průsvitné a zrnité). Pokud se usazuje na komunikacích, zvyšuje významně riziko smyku - z toho důvodu je velmi praktické sledovat, zda se v předpovědích neočekává přítomnost mrznoucích mlh nebo riziko tvorby námrazy. Kromě toho také zhoršuje například aerodynamické vlastnosti letadel, která v jejím důsledku mohou ztrácet vztlak nebo se může posunovat těžiště stroje.

Extrémní námraza v roce 2014: Milešovka "ledovou sochou"

Na přelomu listopadu a prosince 2014 výrazná tvorba námrazy potrápila velkou část České republiky. Pod dolní hranicí teplotní inverze (tj. laicky ve výšce, ve které bývá přítomna inverzní oblačnost) ve výšce od 1 000 do 1 500 m n. m. pronikal v jihovýchodním proudění do střední Evropy vlhký vzduch s teplotou do -5 °C. Na návětrné straně Vysočiny, Hrubého Jeseníku a okolních pohoří, Českého středohoří i Krušných hor se při mrznoucích mlhách vytvořilo ohromné množství námrazy. Tloušťka složených námrazků (jakýchsi těles vytvořených z námrazy) dosáhla na Milešovce, královně Českého středohoří, až 19 cm!

Ledovka: nejzrádnější zimní jev

Mezi absolutně nejrizikovější meteorologické jevy v zimním období je pro běženého člověka ledovka. Jde zpravidla o souvislou, kompaktní a průhlednou ledovou vrstvu, která vzniká při intenzivnějším mrznoucím mrholení nebo při mrznoucím dešti. K jejímu vzniku dochází buď zmrznutím přechlazených vodních kapek, které dopadají na zemský povrch nebo předmět o teplotě pod bodem mrazu (příp. slabě nad 0 °C), kdy se kapka roztříkne a okamžitě zmrzne. Pokud jsou kapky nepřechlazené, ledovka vzniká výhradně na površích pod bodem mrazu. Nejčastěji se tvoří na vodorovných, šikmých i svislých plochách, na větvích a kmenech stromů, na drátech elektrického vedení, plotech, chodnících, vozovkách nebo jiných površích. 

Obr. 5: Na první pohled mokrá silnice, na pohled druhý kluzné ledové zrcadlo - ledovka v Šumperku v lednu 2024 (autor: D. Novotný)

Nejčastěji k ní dochází, pokud v zimě přechází přes Českou republiku teplá fronta. Teplá fronta předchází studenému počasí v předešlých dnech. Při jejím přechodu vzniká výšková inverze teploty vzduchu - v určité vrstvě atmosféry teplota vzduchu s narůstající nadmořskou výškou stoupá. Teplá fronta je spojena se srážkami, které ale začnou vypadávat v již teplejším vzduchu ve výšce, jakožto kapky deště. Tyto kapky deště se při svém pádu atmosférou dostávají do studené (mrazivé) přízemní vrstvy atmosféry, přechladí se, dopadnou na povrch s teplotou pod bodem mrazu a okamžitě zmrznou. Tím postupně vytváří souvislou vrstvu ledu. Pokud jsou podmínky pro vznik ledovky příhodné, dosahuje tloušťky až několika cm, což představuje extrémní riziko pro majetek a život obyvatel.

Obr. 6: Ledovka ve Slovinsku v roce 2014, kdy se vytvořilo "ledové království". Až 200 000 lidí bez proudu, paralyzovaná železnice na několik týdnů, lesy zdevastovány (zdroj: Reuters)

Zvláště rizikové je případ, kdy se mrazivý studený vzduch při inverzi udržuje jen v některých uzavřených údolích, kotlinách nebo v jiných menších sníženinách, zatímco v okolní krajině je již dávno teplo a na povrch dopadá normální, nemrznoucí déšť. V takovém případě řidič, projíždějící sníženinou, nemusí riziko ledovky ani vytušit. Kapitolou samotnou o sobě je případ, kdy ledovka pokrývá chodníky ve městech - riziko úrazu je velmi vysoké.

Extrémní ledovka v roce 2014

Vraťme se znovu do roku 2014, kdy po probíhající námraze přes naše území přecházela 1. prosince (teplá) okluzní fronta. Srážky, které byly s ní spojené, byly většinou mrznoucí. Kombinace ledovky s námrazou předchozích dní způsobila na Českomoravské vrchovině i střední Moravě četné lámání stromů i větví. Ledovka se ve velké míře tvořila také na trolejích nebo na elektrickém vedení. To prakticky znemožnilo provoz na elektrifikovaných tratích, a to i na hlavních železničních koridorech. Tramvaje nejezdily v Olomouci, Brně i v Praze. Docházelo také k výpadků elektrické energie - zejména na Přerovsku v oblasti Moravské brány a Olomoucku. Silná ledovka se také vyskytla 30. listopadu 2018 v západních Čechách nebo 2. prosince 2018 na Vysočině, kde mrznoucí srážky dosáhly lokálně úhrnu i nad 10 mm. O nedávné velmi silné, až extrémní, ledovce v lednu roku 2024 píšeme v samostatném článku.

Náledí

Posledním námrazovým jevem, ale o ne o moc méně rizikovým, je náledí. Náledí vzniká postupným mrznutím mokrého povrchu, čímž se na něm tvoří ledová vrstva (která není homogenní a průhledná). Může se jednat o zmrznutí kapek z mrholení nebo deště, které dopadly na povrch dříve a při např. při večerním ochlazení zmrzly. Nejčastěji vzniká v případě, když se přes den oteplí, částečně nebo úplně roztaje sníh a následně dojde opět k ochlazení a voda z roztátého sněhu zmrzne. Nebezpečné je, pokud sníh roztaje a opětovně zmrzne na silničních komunikacích ve stopách vozidel, která sníh ujezdí.

Obr. 7: Typické náledí v ranních hodinách v prosinci roku 2023 ve městě Šumperk (autor: D. Novotný)

Velmi často náledí vzniká také na mostech, v blízkosti lesů nebo obecně na stinných místech, což může být hůře viditelné a navíc může být vrstva ledu zasněžená. Charakterem a důsledky je náledí velmi podobné ledovce, liší se pouze v principu vzniku. Mezi hlavní rizika patří možnost pádu chodců nebo vysoké riziko smyku při jízdě autem. Stejně jako ledovka se může náledí vyskytovat jen lokálně, a to i na mikroklimatické úrovni. 

Můžeme očekávat výskyt námrazových jevů v příštích dnech?

Ano, v příštích dnech se může některý ze zmíněných jevů skutečně objevit, alespoň to aktuálně říkají výstupy modelů. Konkrétně v době, kdy do našeho území od severozápadu postoupí tlaková níže spojená s o něco teplejším vzduchem (zejména ve výšce). Jedná se o období od pondělí do středy. Po chladném víkendu se při přílivu teplejšího a vlhkého vzduchu objeví v oblastech, kde se bude držet studený vzduch, mrznoucí srážky. Lokálně se může tvořit ledovka. 

V pondělí se může objevit v lokalitách celé České republiky (viz Obr. 8), v úterý a ve středu se riziko přesune spíše na Moravu a Slezsko. Vzhledem k nejistotě přesné výše teplot a lokalizace srážek, doporučujeme sledovat aktualizované předpovědi. 

Obr. 8: Model ECMWF vyhlíží riziko tvorby ledovky (červená barva) již od pondělí 24. listopadu 2025 (zdroj: ECMWF/Kachelmannwetter/Meotologix.com)

Závěrem: Sledujte předpovědi, riziko je v těchto měsících reálné

Zimní námrazové jevy patří mezi nejpodceňovanější složky zimního počasí. Jedna jediná vrstva ledu často stačí k tomu, aby zastavila dopravu, způsobila stovky dopravních nehod a odpojila tisíce domácností od elektřiny.

K aktuálním informacím mohou posloužit naše stránky, které nabízejí nepřesnější předpověď založená na strojovém učení nebo případně lze sledovat naše články, které budou případné zvýšené riziko rovněž upřesňovat.