Zdroj fotografie: DepositphotosZobrazit fotogalerii
Co je to vlastně polární vír a jak se chová?
Vysoko nad zemí ve stratosféře rotuje nad pólem během zimního období velká oblast studeného vzduchu zvaná polární vír (anglicky polar vortex), většinou se nachází ve výšce kolem 20 až 50 km nad povrchem země. Tento jev udržuje extrémní chlad uzamčený u pólu, což pro nás ve střední Evropě obvykle znamená mírnější zimu s vlhkým oceánským prouděním od Atlantiku.
Obr. 1: Mechanismus fungování polárního víru. Zdroj: NOAA
Když je vír silný a kompaktní, jeho tvar je víceméně kruhový a mrazivý vzduch z Arktidy proniká na jih jen výjimečně a v mnohem menší síle. Naopak jestliže dojde k oslabení nebo rozpadu víru, velmi studený vzduch může velmi rychle propadnout až do oblastí mírných šířek a výjimečně až do subtropů, zejména nad Severní Amerikou.
Z nedávné historie stojí za zmínku například závěr února a přelom března roku 2018, kdy vír na konci zimy díky náhlému stratosférickému oteplení oslabil a do střední Evropy proudil velmi chladný vzduch. Ačkoliv u nás v Evropě nejsou tak velké extrémy jako především v Kanadě a USA, kde přináší do stejné zeměpisné šířky jako je Praha mrazy až k neuvěřitelným - 40 °C. I tak může mít na naše počasí opravdu velký vliv.
Obr. 2: Teplota ve výšce 850 hpa (cca 1500 m n.m.) na konci února 2018, kdy došlo k rozpadu polárního víru. Zdroj: Wetterzentrale.de
Vliv na letošní počasí v Evropě
Z pohledu Evropy je situace letos zvlášť napínavá. Někteří meteorologové upozorňují, že by polární vír mohl být slabší než obvyklé, což by zvýšilo šanci na jeho kolaps a následných výrazných vpádů arktického vzduchu s teplotami výrazně pod bodem mrazu i v nížinách s minimy až k -15 °C nebo -20 °C. Na druhou stranu ale naprostá většina klimatických sezónních výhledů stále počítá pro velkou část Evropy mírnější a teplejší průběh zimy s nadprůměrnými teplotami.
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.







