Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
V Kašperských Horách na Šumavě se teploty vzduchu ve čtvrtek dostaly až na 20,6 °C a v pátek kolem poledne zde bylo dokonce ještě o něco tepleji, téměř 21 °C. K tomu slunce a modrá obloha. Jde o místo ležící 730 metrů nad mořem, tedy na české poměry v horách. Takové maximální teploty se tu vcelku běžně vyskytují i uprostřed léta. Že se tak teplo vyskytnu v půlce listopadu, není žádná chyba měření, ale důsledek specifické povětrnostní situace. Týká se to i dalších míst v Česku, zejména v horských oblastech.
Mimořádně vysoké teploty přesahující 17 °C se kolem poledne ve čtvrtek i pátek vyskytovaly v celém Pošumaví a ještě na pár dalších místech v republice: Jesenicko, Orlické Záhoří, Frýdlantsko. Tedy vesměs v podhorských oblastech a to severovýchodně od horského masivu. Není to náhoda - při stávajícím teplém jihozápadním proudění jde o tzv. závětrnou stranu hor, kde vzniká fénový efekt. Vzduch po překonání horského masivu klesá dolů, přitom se automaticky otepluje a teplotní anomálie je na světě.
Proudění vzduchu je opravdu teplé - v hladině 1500 metrů nad mořem má vzduchová hmota teplotu kolem 15 °C, která by byla teplotně nadprůměrná i v létě a přinesla by tropická vedra. V listopadu je ale vše jinak - vzniká teplotní inverze na většině území republiky. A ve stejnou chvíli, kdy si v Kašperských horách mohou chodit po náměstí v tričku, se teploty na mnoha místech v nížinách pohybují jen kolem 5 °C nad nulou. K tomu zataženo, mlhavo. Právě tak vypadala situace vypadala v pátek v poledne:
obr. - teploty v Česku v pátek v poledne
Aktuální teploty můžete sledovat i na našich stránkách.
Pokud se vrátíme na začátek, k příčině vysokých teplot, tak je vhodné říci, že nejde jen o fénový efekt našich vcelku nízkých hor, ale nad celým naším územím se projevuje i fénový efekt masivu Alp. Samozřejmě nejvíc právě na Šumavě, která je Alpám nejblíž. Taková situace se v chladné části roku, zejména od listopadu do ledna, čas od času vyskytne. Současné teploty zaznamenané hlavně v Pošumaví jsou ale i na tento jev poměrně dost vysoké. O víkendu už fénový efekt ustane a teploty se vrátí i na zmíněných místech do normálu.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.






