Když lesní požáry dýmají: tichý zabiják ve vzduchu

Lesní požáry nejsou „jen“ dramatickým plamenem v krajině — mění vzduch, který dýcháme. Podle nejnovějšího sdělení WMO mají jemné částice (PM₂,₅) vzniklé kouřem z lesních požárů na svědomí přes 100 000 předčasných úmrtí ročně po celém světě. Tato čísla otevírají novou perspektivu: požáry už nejsou jen ekologickou či klimatickou hrozbou, ale také závažné zdravotní riziko v globálním měříku. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Co ze studie WMO vychází?

Analýza, která je součástí nově vyšlé studie, ukazuje, že i když se množství části z kouře požárů celoplanetárně statisticky významně nenavýšily, počet lidí, které jsou jim vystavení vzrostl. Škodlivá expozice kouři vzrůstá přímou úměrou k růstu obyvatel v oblastech, které jsou k požárům náchylné. Vrcholem byl rok 2024, kdy je odhadováno až 154 000 úmrtí v souvislosti s lesními požáry - což lehce překonalo předchozí rekordní rok 2023.

Obr. 1: Lesní požáry způsobují rostoucí počet předčasných úmrtí (zdroj: Depositphotos)

Růst předčasných úmrtí se pochopitelně týká zejména v zemích s nízkým indexem lidského rozvoje (HDI). V těchto regionech se průměrná úmrtnost z kouře zvýšila o 46 % oproti rokům 2003-2012. Zpráva upozorňuje, že dopady nejsou rovnoměrně rozloženy mezi kontinenty - některé regiony jsou výrazně zranitelnější než druhé. To souvisí s tamějšími klimatickými a socioekonomickými podmínkami. 

Co takový požár lesní požár může způsobit?
Je to jednoduchý mechanismus - když dojde k lesnímu nebo vegetačnímu požáru (například na louce), vzniká plamen, kouř a spálenina. Tento kouř obsahuje jemné částice (většinou PM2,5: z anglického 'Particulate Matter', částice o průměru 2,5 mikrometrů), které mohou pronikat hluboko do plic, dokonce i krevního řečiště, tím vyvolávat záněty a zejména zhoršovat onemocnění dýchacího, potažmo cévního, systému.

Obr. 2: Požár v Českém Švýcarsku (zdroj: Český horolezecký svaz)

Část těchto části se šíří vzduchem, a to nejen v bezprostřední blízkosti požáru, ale často i stovky či tisíce kilometrů dál. Lze si vzpomenou například na požár v Českém Švýcarsku, ze kterého se kouř rozšířil i do stovky kilometrů vzdálených koutů České republiky. Expozice tak zasáhne větší množství lidí. Výsledkem je vyšší riziko úmrtí a nemocí, a to především u zranitelných skupin: děti, senioři, osoby s chronickými nemocemi, nadváhou, alergiemi aj. Pokud více lidí žije nebo pobývá v oblastech se zvýšenou pravděpodobností požárů, kde je navíc zvýšená hustota osídlení a nižší kvalita zdravotnictví - celková úmrtnost vzrůstá výrazně.

Proč je to zásadní i pro Česko?

I když Česko nemusí mít tak masivní rozsah požárů jako některé regiony (např. boreální tajga, amazonský prales či sušší oblasti Austrálie), kouř a přenos z požárů mohou ovlivnit i střední Evropu – zejména při přenosu vzdušných hmot z jihovýchodu, jihu či v rámci tzv. „smogových situací“. 

Téma má proto široký význam: propojuje klimatické trendy (více požárů, sušší vegetace, rostoucí teplotní extrémy) se zdravotními, demografickými a environmentálními dopady. Nabízí tak interdisciplinární pohled typický pro geografii, meteorologii i environmentální vědy.

Jaké jsou výzvy a možnosti?

• Monitorovat expozici: využívat satelitní data o požárech, pozemní měření kvality ovzduší i demografická data – pro identifikaci nejohroženějších oblastí.
• Zlepšovat adaptaci: připravit regionální plány pro situace, kdy kouř z požárů zasáhne větší území – včetně včasného varování obyvatel, uzavírání škol, používání filtrů vzduchu apod.
• Omezovat rizika (mitigace): důraz na prevence požárů, správu vegetace a snižování klimatických tlaků, které k požárům přispívají.
• Zvyšovat povědomí: upozorňovat veřejnost, že „vidím kouř“ znamená i „dýchám jemné částice“ – což není jen estetický, ale zdravotní problém.

Pro vědce, učitele i novináře to představuje příležitost upozornit, že boj s požáry není jen ochranou lesa, ale i ochranou zdraví lidí — a že čistý vzduch začíná už u prevence požárů.