Vědci varují: Země už překročila klimatický bod zlomu, ze kterého není návratu

Nová zpráva Goetheovy univerzity ve Frankfurtu varuje, že naše planeta už možná překročila jeden z tzv. bodů zvratu klimatického systému. Část ekosystémů se už možná nikdy nevrátí do původního stavu, i kdyby se globální oteplení podařilo zastavit. Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Nová vědecká zpráva frankfurtské univerzity varuje, že naše planeta už zřejmě překročila jeden z tzv. bodů zvratu klimatického systému. Týká se především korálových útesů v tropech, které kvůli rostoucí teplotě oceánů masivně umírají a často se už ani nestíhají obnovovat. Podle vědců, kteří na se na článku podíleli, je pravděpodobné, že část z těchto ekosystémů se už nikdy nevrátí do původního stavu, a to i kdyby se podařilo zastavit další růst průměrné globální teploty.

Obr. 1: Body zvratu klimatického systému. Zdroj: ESA

Jaké můžou být důsledky

Korálové útesy jsou jedním z nejcitlivějších přírodních ekosystémů. I malé zvýšení teploty mořské vody stačí k tomu, že korály začnou blednout, resp. přijdou o drobné řasy, které jim dodávají typické zbarvení. Když se toto děje opakovaně, tak už nemají energii se vzpamatovat a postupně tak odumírají. Toto se dnes děje napříč všemi oceány, což tak ohrožuje celé mořské ekosystémy, protože na korálových útesech závisí obrovské množství mořských živočichů.

Obr. 2: Jak probíhá blednutí korálů (anglicky). Zdroj: NOAA 

Hrozba dominového efektu

Kromě korálů sledují vědci i další ekosystémy, které jsou blízko bodu zlomu, například Amazonský deštný prales nebo ledovce v Grónsku a v Antarktidě. Pokud by i tyto oblasti začaly postupně kolabovat, mohlo by to spustit řetězec dalších změn. Kolaps deštného pralesa by zvýšil intenzitu skleníkového jevu a tání ledovců by zvedlo hladinu oceánů až o několik metrů. Zvlášť nebezpečné je, že kolaps jednoho systému může ovlivnit další. Například zpomalení nebo zastavení známého Golfského proudu by mohlo mít obrovský vliv na počasí v Evropě i Africe.