Teplé Středozemní moře zvyšuje riziko povodní, týká se to i střední Evropy

Nadprůměrně vysoké teploty vody v důsledku horkých letních měsíců jsou sice příjemné pro trávení prázdninové dovolené, ale na podzim si vybírají svou daň. Z teplejší vody se vypařuje více vody, což způsobuje silnější deště nad pevninou... Zdroj fotografie: depositphotos.com
Zobrazit fotogalerii

V minulých dnech potrápily východ Španělska silné deště, které vyústily opět v poměrně rozsáhlé povodně v oblasti Valencie. Už v září přitom bleskové povodně zasáhly ostrov Ibiza. A oživuje se tím vzpomínka na minulý podzim, která přinesla na konci října obzvlášť ošklivou událost, kdy povodně stejného typu ve Španělsku zabily asi 200 lidí. Všechny tyto přírodní pohromy mají podobný způsob vzniku. Společným jmenovatelem je teplé Středozemní moře.

Silné deště jsou v jižní Evropě na podzim běžné. Do vyhřátého moře přichází studený vzduch z Atlantiku, což způsobuje vznik tlakových níží, které přináší vydatné deště. Ve Španělskou se tomuto jevu říká DANA (Depresión Aislada en Niveles Altos). Vyskytuje se prakticky každý rok právě v podzimním období. Pokud je moře nadprůměrně teplé - jako je tomu letos - jsou deště o to vydatnější. Čím teplejší mořská hladina, tím více vodní páry se z ní vypaří a tím vydatnější srážky pak hrozí. Jednoduchá logika znepokojuje celý region Středomoří, tedy i Itálii, Balkán a Řecko...

Letos na začátku října byla teplota vody nadprůměrná prakticky v celé oblasti, jak ukazuje mapka:

obr. - teplotní odchylka Středomoří od normálu na začátku října 2025

Středomořské tlakové níže nasáklé vodou se čas od času vydají na cestu k severovýchodu a zasáhnou tak zejména východní část Alp, následně třeba Maďarsko, ale často i Slovensko a pokud je povětrnostní situace nasměruje víc na západ, mohou ovlivnit i naše počasí. Vytrvalého deště se pak často dočká zejména Morava, kdežto na severozápad Čech už dorazí jen zřídka. Tyto situace vznikají během celého podzimu a vlastně se mohou objevit až do zimy. V prosinci a lednu čas od času způsobí i sněhovou kalamitu, hlavně ve výše položených oblastech.

Právě tato situace, tedy tlaková níže postupující z teplého Středomoří, způsobila povodně na Moravě a ve Slezsku minulý rok v září. I povodně v dřívějších letech vyvolala často právě tato meteorologická situace. A s tím, jak se klima otepluje a právě Středomoří se ohřívá rychleji než jiné regiony, tak riziko intenzivních srážek přicházejících od jihu rok od roku roste. Ani ne tak jejich pravděpodobnost, ale spíše roste jejich síla (úhrn srážek), když už přijdou. 

Teplejší klima = teplejší voda v mořích = vyšší výpar = více vody ve vzduchu = vydatnější srážky = povodně. Fyzikální logika je neúprosná. Je naším štěstím, že opravdu nebezpečné tlakové níže nasáklé vodou k nám doputují jen výjimečně. Středomořské státy jsou na tom na podzim mnohem hůř.  V minulých týdnech si to bohužel opakovaně vyzkoušelo právě Španělsko...