Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
S průměrnou teplotou 17,9 °C bylo letošní léto chladnější než to minulé, ba dokonce i chladnější než léta 2023 a 2022. Snad proto ten častý pocit, že bylo prostě chladné. Jenomže ve skutečnosti spíše byla výjimečně teplá léta předchozí. Pokud se podíváme na teplotní statistiky minulých desetiletí, náhled na letošní letní měsíce vypadá úplně jinak.
Průměrná teplota byla letos dokonce vyšší než průměr za období 1991-2020, a to o 0,3 °C. Oproti průměru z let 1961-2024 se také letošní léto ocitlo nad průměrem a to o 0,9 °C. Dokonce lze říci, že v období let 1961 až 1991 neproběhlo žádné tak teplé léto, jako bylo to letošní. Kdyby teoreticky letošní léto nastalo na začátku 90. let 20. století, hovořili bychom o něm jako o rekordně teplém. To jsou paradoxy, že?
Následující graf ukazuje teplotní průměry za letní období od roku 1961 do 2025:
obr. - průměrné teploty za letní měsíce červen - srpen od roku 1961
Pravdou ovšem také je, že letošní léto teplotě potáhl nadprůměrný červen (a zejména pak jeho druhá polovina), zatímco samotné prázdninové měsíce byly už chladnější a to i ve srovnání s dlouhodobým normálem. Období letních prázdnin tedy skutečně patřilo mezi teplotně lehce podprůměrné z hlediska dlouhodobých normálů. Ne však nijak výrazně...
Nejteplejším dnem letošního léta se z hlediska průměrné teploty stal 15. srpen, nejvyšší naměřená teplota však pochází z 2. července, kdy Doksany na Litoměřicku ohlásily 37,3°C. Oproti tomu se na konci srpna vyskytlo nejstudenější ráno 25. srpna, kdy na Šumavě naměřili mráz téměř -5 °C!
Srážkově máme za sebou spíš sušší léto, kdy úhrny deště dosáhly o 17 % nižší hodnoty než je dlouhodobý normál. Pocitově se léto nezdálo tak suché, protože srážky se více vyskytovaly ve formě deště sice mírnějšího, ale častějšího. Poměrně deštivý byl hlavně červenec, kdy pršelo téměř každý den. Suššími měsíci se stal červen a srpen.
V celkovém součtu tak bylo letošní léto vlastně docela normální. Uvidíme, jaké bude to příští..
Více k tématu
Kam dál?
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.
Houbařská sezona konečně začíná; mapy ukazují, kde začínají růst
Dlouhé měsíce sucha, navíc spojeného s vysokými teplotami, způsobily, že během léta bylo skoro nemožné si z lesa odnést nějaké houbařské úlovky. Teprve deště v minulém týdnu dodaly aspoň na část republiky potřebnou vláhu, která je hlavní podmínkou růstu hub.






