Zdroj fotografie: 123rf.comZobrazit fotogalerii
Každý zahradník ví, že aby se rostlinám všeho druhu dařilo, potřebují odpovídající zálivku, množství živin, světlo a také přiměřenou teplotu. Málokdo si však uvědomuje, že je tu ještě jeden faktor, který má vliv na růst rostlin a který přitom není vidět a nedokážeme ho ve venkovních podmínkách ovlivnit. Jde o množství oxidu uhličitého ve vzduchu. A právě zde dochází již několik desítek let k celosvětové změně, která podporují rychlejší růst vegetace.
Každý rok totiž oxidu uhličitého přibývá. Za posledních 50 let se obsah tohoto plynu ve vzduchu kolem nás zvýšil o přibližně 30 %! A oproti předindustriální éře jde o navýšení o více než 50 %! Z původních 280 částic z milionu je nyní CO2 už 430 části z milionu. Růst koncentrace tohoto plynu ve vzduch souvisí zejména se spalováním fosilních paliv, tedy uhlí a ropy. Změny v jeho zastoupení ve vzduchu jasně ukazuje následující graf:
obr. 1 - graf vývoje koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu od roku 1958 do současnosti (počet částic z milionu)
Změny složení vzduchu, který dýcháme, jsou tedy poměrně významné a to už má měřitelný dopad na růst rostlin. Vědecké výzkumy zaznamenaly, že díky tomu skutečně dlouhodobě stoupá úroda na polích a růst rostlin ve volné přírodě. Má to však svá velká "ale". Určitě nelze říci, že se všem rostlinám všude automaticky daří lépe než v minulosti.
Oxid uhličitý rostlině pomůže jen v případě, že bude mít současně i dostatek živin v půdě, vláhy, světla a odpovídající teploty. A tak tomu ne vždy je. Proto se růst koncentrace oxidu uhličitého neprojevuje stejně ve všech regionech světa a u všech rostlin. Tam, kde se například kvůli oteplování rozšiřuje sucho, se rostlinám daří hůře než v minulosti.
Šikovný zahradník či zemědělec však tohoto jevu, který se odborně nazývá jako "fertilizační efekt" může využít. Pokud bude dostatečně hnojit a zalévat, skutečně se dočká vyšší úrody a nebo více květů než v minulosti. Obzvláště se to týká třeba obilovin nebo brambor. Optimální množství oxidu uhličitého pro rostliny je totiž vyšší, než kolik ho nyní ve vzduchu máme. Pokud koncentrace CO₂ dále porostou, bude to vegetaci pomáhat dál. Je to patrné z následujícího grafu:
obr. 2 - optimální množství oxidu uhličitého pro rostliny je výrazně vyšší, než jaké i dnes v atmosféře najdeme, další růst tedy bude pro rostliny dál prospěšný
Globální koncentrace tohoto plynu se tedy může klidně ještě zdvojnásobit a rostlinám to bude stále pomáhat. Ostatně - v některých sklenících se uměle zvyšuje koncentrace CO₂, aby bylo dosaženo vyšší úrody. Na druhou stranu však oxid uhličitý způsobuje růst globální teploty vzduchu. Oteplování klimatu má na vegetaci regionálně značně odlišný vliv. V chladných regionech ji podporuje, v horkých naopak zpomaluje.
V našich podmínkách se prodlužuje vegetační období - jaro začíná dříve a podzim trvá déle než v minulosti. Ale častější vedra zpomalují i méně teplomilných rostlin růst během léta. Zkrátka, faktorů ovlivňujících, jak rychle kolem nás rostou rostliny, je tolik, že samotná koncentrace oxidu uhličitého nemusí mít tak zásadní dopad. Je však určitě fajn vědět, že ho přibývá a že jeho vyšší množství ve vzduchu je rostlinám ku prospěchu. Dokonce i kytičce na vašem balkoně...
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.
Houbařská sezona konečně začíná; mapy ukazují, kde začínají růst
Dlouhé měsíce sucha, navíc spojeného s vysokými teplotami, způsobily, že během léta bylo skoro nemožné si z lesa odnést nějaké houbařské úlovky. Teprve deště v minulém týdnu dodaly aspoň na část republiky potřebnou vláhu, která je hlavní podmínkou růstu hub.
Počasí nám dopřeje ještě jeden tropický den, který pak zakončí bouřky
Do Česka znovu pronikne horký vzduch, ale tentokrát se u nás projeví prakticky jen dobu několika desítek hodin a teploty už nebudou tak extrémní, jak jsme zažívali při minulých vlnách. Následně ho odsune studená fronta, která tak učiní definitivní tečku za letošním létem.
Deště ukončily sucho, ale ne všude. Největší česká zásobárna vody dál zůstává na minimech
Páteční srážky byly hlavně ve středních a severních Čechách opravdu vydatné a dokázaly zastavit rozsáhlé půdní sucho. Na Moravě je situace zatím výrazně horší. A na doplnění deficitu podzemních vod i kapacit velkých přehrad budou potřeba další srážky.
Přichází velmi studená rána, mapy naznačují už vyloženě podzimní teploty
Maximální denní teploty se o tomto víkendu pohybují jen kolem 20 °C a zejména noční minima budou v nejbližších dnech klesat na již podzimní úrovně. Hlavně v Čechách poklesnou teploty pod 10 °C a počasí nám tak dává najevo, že ta nejteplejší část léta je už za námi.
Páteční večer přináší do Čech extrémně silné bouřky - podívejte se na mapy i družicový snímek
Během pátečního večera přejde naše území srážkově mimořádně vydatný bouřkový systém, pravděpodobně supercela. Upřesňuje se její přesný postup a síla a nejnovější výpočty ukazují, že zasažena bude spíše západní polovina Česka. A úhrny očekávaných srážek vypadají velkolepě.
Městské květnaté louky jako adaptační opatření měst. Mohou pomoci zvládat horko i sucho
Květnaté louky nejsou jen estetickým nebo biodiverzitním prvkem. Oproti pravidelně sečeným tradičním trávníkům mohou lépe zadržovat vodu, udržovat chladnější půdu a pomáhat městům zvládat horko i sucho. Navíc je lze zakládat i tam, kde není možné nebo vhodné vysadit stromy.













