Česko má za sebou další tropickou noc. O co se jedná a nastane i v noci na sobotu?

Tropické noci jsou aktuálním tématem a meteorologickým rizikem při současné vlně veder, kdy se vyskytují zejména ve velkých městech. Možná může být překvapivé, že se hojně objevují i ve vyšších polohách a že jejich počet trendově stoupá. Co ale tato významná klimatologická charakteristika je a v jakých městech ji zažijeme i příští noc? Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Tropická noc jakožto klimatologická charakteristika

Tropická noc je definována jako noc, kdy teplota neklesne pod 20 °C. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších bioklimatologických rizik. Jsou o to nebezpečnější, protože se vyskytují zpravidla společně s horkými vlnami (déletrvající období několika dnů s výrazně nadprůměrnými denními teplotami), tropickými dny (dny s teplotou 30 °C a více) i supertropickými dny (dny s teplotou 35 °C a více). Navíc se tyto tropické noci objevují nejvíce ve městech, kde žije nejvíce obyvatel, přičemž se zde vzduch v souladu s přítomností městského tepelného ostrova (Urban Heat Island, zkr. UHI) v nočních hodinách dostatečně efektivně neochlazuje ve srovnání s venkovským okolím. Tropické noci jsou zejména rizikové pro Střední Evropu i proto, že domácnosti často nejsou klimatizovány a lidský organismus si tak nemůže od vedra z teplých dnů odpočinout. Výsledkem je tedy celkově dlouhotrvající vyšší tepelný stres, který se v konečném důsledku projevuje na zdraví obyvatel nebo dokonce i úmrtnosti. 

V posledních několika desetiletích se počet tropických nocí v Evropě zvyšuje, tempo oteplování je více než dvojnásobné oproti celosvětovému průměru za posledních 30 let. V roce 2024 byl počet tropických nocí v Evropě druhý nejvyšší v historii, hned po roce 2010.

Obr. 1: Tropické noci trendově rostou prokazatelně v Praze, Brně, Olomouci i Hradci Králové. Svou roli hraje urbanizace, zesílení fenoménu městského tepelného ostrova i změna klimatu (zdroj: M. Lahoda, Institut Pí, data ČHMÚ)

Tento posun má vážné důsledky – nejen pro pohodlí spánku, ale také pro lidské zdraví, zejména pro zranitelné skupiny a osoby žijící v městských oblastech. Kvůli vysokým nočním teplotám se tělo nemůže zotavit z denního tepelného stresu tak, jak by normálně mohlo. Zvyšující úmrtnost při těchto epizodách s horkými vlnami i tropickými noci potvrzují i studie provedené na území České republiky.

Obr. 2: Zvýšená úmrtnost na kardiovaskulární nemoci (CVD) v průběhu horkých epizod byla již studována a pozorována i na Českém území (zdroj: Arsenović et al. 2019)

Den, kterému tropická noc předcházela, nazýváme jako den s tropickou nocí a je to charakteristický klimatologický den. Charakteristické dny se v klimatologii proto, že se mimo jiné pomocí nim sledují trendy vzrůstu nebo poklesu a tím i změny v klimatických vzorcích. Pro území Česka se jedná o extrémní jev, který je vázán zejména pro letní měsíce (červen, červenec a srpen). Na některých stanicích byl dokonce zaznamenán v září (například 1. 1. 2019 nebo minulý rok s horkou vlnou v 1. dekádě měsíce), výjimečně i v květnu. Extrémem byl rok 2012, kdy se na konci dubna v důsledku fénovému efektu v Jizerských horách zaznamenala tropická noc v Novém Městě pod Smrkem.

Obr. 3 a 4: Tropické noci se v rámci města mohou lišit v závislosti na okolním prostředí - zástavbě, průmyslových areálech, přítomnosti vodního toku nebo vegetace. Například na Svatém Kopečku, který leží na jižně orientovaném osluněném svahu nad městem bylo během let 2017-2022 zaznamenáno 54 tropických nocí, na botanické zahradě u řeky Moravy to bylo pouze 5 případů. Tropické noci byly zachyceny i v září (zdroj: Novotný 2024)

Tropické noci jsou aktuální i nyní v rámci horké vlny, která potrvá do soboty (16. 8.). Vedle tropických a supertropických nocí některé stanice registrovaly i tropické noci. Velmi často jde o stanice stojící ve vyšší nadmořské výšce, kde sice nejsou přes den příliš vysoká teplotní maxima, ale o to jsou zde vyšší teplotní minima, protože studený vzduch stéká po svazích dolů do údolních oblastí, kde je v těchto dnech ráno nejchladněji. Příkladem je například noc ze čtvrtka (14. 8.) na pátek (15. 8.), kdy bylo teplotní minimum 22,9 °C zaznamenáno na hoře Dyleň (941 m n. m.) v Českém lese. Zde přikládáme přehled dalších stanic s tropickou nocí:

• Polom (Orlické hory, 747 m); 21,9 °C
  
• Seč (Železné hory, 529 m); 21,7 °C
• Hošťálková, Maruška (Hostýnsko-Vsetínská hornatina, 664 m); 21,7 °C

Zde jde vidět, že se první 4 nejvyšší teplotní minima držela ve vyšších, nikoli ryze horských, polohách, vyjma Dyleně. Tropická noc se dále zaznamenala v Praze-Klementinum s teplotním minimem 21,6 °C, což zase lze přisoudit urbanizaci a projevu tepelného ostrova města. Podobně na tom byl i Kočkov v Ústí nad Labem (21,2 °C), který ale stojí výše v porovnání se zbytkem města. Ale i další stanice jsou zajímavé:

• Přimda (Český les, 743 m); 21,6 °C
• Nedvězí (Českomoravská vrchovina, 722 m); 21,5 °C
• Kateřinice (Hostýnsko-Vsetínská hornatina, 585 m); 21,4 °C
• Skuteč (Svitavská pahorkatina, 457 m); 21,1 °C
• Luká (Bouzovská vrchovina, 510 m); 20,7 °C
• Milešovka (České Středohoří, 831 m); 20,7 °C

Další tropická noc nás čeká po vyvrcholení teplého proudění z jihozápadu z pátku na sobotu, a to zejména ve velkých městech (Obr. 5). Minimální teploty se zastaví většinou na 21/17 °C, v údolích i níže. Z krajských měst očekáváme, že teplota pod 20,0 °C nepoklesne například v Praze, Brně, Plzni, Ústí nad Labem i výše položeném Liberci a Karlových Varech. Možností dosažení tohoto jevu je i na jihu Čech, tedy v Českých Budějovicích. Ve všech ostatních městech bude zcela jistě tzv. teplá noc, tedy noc, kdy teplota nepoklesne pod 17,0 °C. V případě Ostravy, Olomouce, Pardubic, Hradce Králové a Zlína to nebude pod 19,0 °C. V dalších dnech se již dny s tropickou nocí vyskytovat prozatím nebudou nebo jen výjimečně.

Obr. 5: Minimální teploty v sobotu ráno podle ALADINa (zdroj: ALADIN/Meteocentrum)

Závěrem

Tropické noci už nejsou jen letní kuriozitou, ale stále častějším projevem měnícího se klimatu i ve střední Evropě. V českých podmínkách, kde většina domácností není vybavena klimatizací, mohou opakované noci s teplotou neklesající pod 20 °C významně zvyšovat riziko tepelného stresu, zejména pro seniory, chronicky nemocné a malé děti.

Abychom těmto dopadům předcházeli, je vhodné přijmout několik jednoduchých opatření:

• Větrat v noci a brzy ráno, kdy je vzduch nejchladnější, a během dne udržovat okna zavřená a stíněná.
• Používat vnitřní i vnější stínění (rolety, žaluzie, markýzy) k omezení přehřívání místností.
• Omezit zdroje tepla v bytě – vypínat zbytečné spotřebiče, vařit spíše ráno nebo večer.
• Hydratace – dostatečný příjem tekutin je klíčový, alkohol a silně slazené nápoje se nedoporučují.
• Využívat chladnější místnosti nebo společné klimatizované prostory (např. knihovny, nákupní centra) během dne.

Dlouhodobě však bude nutné přemýšlet i o urbanistických a stavebních řešeních – více zeleně ve městech (ale efektivně a v souladu s mikroklimatickými výzkumy), zlepšení izolačních vlastností budov a podpora přirozeného proudění vzduchu. Pokud se budou tropické noci objevovat stále častěji, stane se adaptace na ně jedním z hlavních úkolů nejen pro jednotlivce, ale i pro celé obce a města.

Bude tropická noc i u Vás?