Vlny veder: Proč jsou tak nebezpečné a proč se s nimi budeme potýkat stále častěji?

Léto ve střední Evropě již dávno není jen o příjemném teplu a modrém nebi. Čím dál častěji ho totiž doprovází extrémní horko – tzv. vlny veder. Ty nejsou jen otázkou počasí, ale i vážným zdravotním rizikem, které se kvůli klimatické změně postupně stává novým normálem. Jak poznáme, že horko už není „jen nepříjemné“, ale vyloženě nebezpečné? Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Teplé dny v České republice stoupají

S postupujícím oteplováním planety se i v Česku množí dny s výjimečně vysokými teplotami. Meteorologové přitom rozlišují několik typů teplotně významných (charakteristických) dnů – od běžných letních přes tropické až po supertropické. Každý z nich má svůj odborný význam, ale i praktický dopad.

• Letní den - je den, kdy maximální teplota dosáhne 25 °C a výše, u nás se objevuje od března do října.
• Tropický den - je horký den, kdy maximální teplota dosáhne 30 °C a více, setkat se s ním můžeme od dubna až do září (v extrémních případech až do prvních dní října).
• Supertropický den - je velmi horký den, kdy maximální teplota dosáhne 35 °C a více. Jedná se o extrémní rizikový jev, se kterým se můžeme setkat v červnu, červenci, srpnu a v extrémních případech i na konci května nebo na počátku září.
• Den s tropickou nocí - je den, kterému předcházela noc, v průběhu které teplota neklesla pod 20 °C. V našich podmínkách jsou problémové, protože většina domácností nedisponují klimatizací. Vyskytují se od dubna (např. duben 2012 na Frýdlantsku) do září (příklad září 2024).
• Den dusný - ve spojitosti s teplými dny se sledují i tzv. dny dusné, které jsou vymezeny pomocí množství vody ve vzduchu. Jedná se o den, v němž tlak vodní páry ve 14:00 dosáhl alespoň 18,8 hPa.

Tato klasifikace není jen akademická – každá teplotní hranice je spojena s odlišnou fyziologickou zátěží. Zatímco tropická noc naruší spánek, supertropický den může u oslabených jedinců vyvolat akutní zdravotní komplikace.

Obr. 1: Sobota (26. 6.) byla na jihu Moravy až supertropická

Teplé a horké dny na vzestupu

Výše uvedené dny v seznamu jsou v podmínkách České republiky stále častější. Navíc se rozšiřuje i období, kdy se s nimi v průběhu roku můžeme setkat. Příkladný byl již 7. duben 2024, kdy v Českých Budějovicích teplota vystoupala nad 30 °C. Šlo o den, který historicky přinesl do Česka nejčasnější tropický den v roce od počátku měření. 

Růst výskytu dokazují data z měření staniční sítě ČHMÚ, která sledují stoupající výskyt všech výše zmíněných dní. Statistiky z měření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jasně ukazují, že tropické i supertropické dny v Česku přibývají. V dekádě 1961–1970 bylo zaznamenáno 2 513 tropických dní. O čtyřicet let později už to bylo 6 689. To již vychází 67 tropických dní na rok. Když porovnáme klimatické normály 1961-1990 a 1991-2020, tak v prvním zmíněném suma tropických dní činí 7 186, ve druhém již 16 118. Klimatický normál 1991–2020 vykazuje více než dvojnásobek tropických dní oproti normálu 1961–1990! 

Kupříkladu klesající ledové dny a stoupající tropické dny lze vidět na infografice (Obr. 2) v případě Prahy-Ruzyně, stojící opodál od samotné zastavěné oblasti Prahy, takže data nejsou příliš významně ovlivněna urbanizací. Infografika jasně poukazuje na klesající a stoupající trend obou charakteristických dní, zároveň také vizualizuje rozkolísanost jednotlivých let. I přesto, že počet tropických dní za rok trendově stoupá, neznamená to, že se nemůže objevit rok s nízkým počtem (například rok 2017 s pouhými 7), který pak vystřídá jiný rok s vysokým počtem (roky 2023, 2024 atd.). Stejné je to i v případě brněnských Tuřan.

Obr. 2: Pokles ledových, a růst tropických, potvrzují různorodé stanice v Česku (převzato z: Faktaoklimatu.cz, ČHMÚ)

Rostoucí extrémně vysoké teploty

S rostoucími globálními teplotami se u nás zvyšuje také i roční podíl dní s extrémně vysokými teplotami. To potvrzuje 52 stanic ČHMÚ měřících od roku 1961 do roku 2024. Zatímco v klimatickém normálu 1961-1990 byly supertropické dny vzácné (za 30 let pouze 138 dní), tak v 1991-2020 takové dny již vzácností nebyly (za 30 let již 1158 dní).

Rostou i dny s maximální teplotou 36, 37 a 38 °C. Například dní s teplotou 38 °C a více bylo v prvním zmíněném normálu registrováno pouze 7, ve druhém to bylo již 33! Z toho hned 10 přinesl rok s extrémní horkou vlnou 2015. Jen pro připomenutí - absolutně nejvyšší teplota 40,4 °C z 20. srpna 2012 stále nebyla překonána. Vzhledem k rostoucím horkých a velmi horkých dní se ale pravděpodobnost překonání této hodnoty neustále zvyšuje. Do roku 2012 bylo absolutní maximum 40,2 °C zaznamenáno 27. července v Praze-Uhříněvsi.

Obr. 3: Porovnání charakteristických dní v České republice v klimatickém normálu 1961-1990 a 1991-2020 (zdroj: data ČHMÚ)

Co je to vlna veder a jaký má vliv na zdraví?

Vlna veder není jednodenní horko, nýbrž závažným rizikovým biometeorologickým jevem. Jde ve zkratce o období déletrvajícího nadměrného horka, které má mnoho definic. Někteří autoři v Česku toto období vymezují například jako třídenní nebo pětidenní období tropických dní, jiní zase jako období 3 a více dní s maximální teplotou vyšší než 95% percentil apod. Horké vlny se v České republice vyskytují zejména ve spojení s nasunutím teplého vzduchu z jižních oblastí do střední Evropy nebo při déletrvajícím setrvání tlakové výše nad našim územím a ohřívání vzduchu uvnitř ní. Obvykle trvají 4-7 dní, ale v extrémech mohou trvat mnohem déle (například na jihu Moravy ve Strážnici v roce 1994 trvala neuvěřitelných 34 dnů, v Olomouci na přelomu července a srpna 2018 trvala 16 dní).

Obr. 4: Stoupající počet s horkou vlnou v České republice (zdroj dat: ČHMÚ)

Počet, délka a intenzita vln veder roste (Obr. 4). Stejně jako u charakteristických dní je sice počet dní v průběhu horké vlny rozkolísaný, nicméně trendově jejich počet přesto stoupá. Mezi extrémní roky patří 2015 (41 dní), 2018 (42 dní), 2023 (39 dní) a 2024 (41 dní). Na druhou stranu, v tomto ohledu slabší byly roky 2020 (11 dní) a rok 2021 (15 dní).

Obr. 5: Horké vlny se u nás vyskytují v důsledku advekce horkého vzduchu z jihu (zdroj: wetterzentrale.de)

Zdravotní rizika: nejde jen o úpal

Studie provedené nejen na území Česka navíc potvrzují, že s rostoucími dny s horkou vlnou roste také úmrtnost. Vysoké teploty, zejména ty dlouhotrvající, představují významnou zátěž pro lidské tělo, a tím zvyšují úmrtí na jiné choroby (zejména kardiovaskulární nemoci nebo jiné ischemické nemoci, případně i selhání tělových funkcí, hypertermie a mohli bychom pokračovat). 

Nejvíce ohroženými osobami jsou:

• starší osoby (nad 65 let),
• kardiaci,
• Lidé s chronickými nemocemi,
• malé děti,
• osoby s nadváhou,
• těhotné ženy atd.

Vysoká vlhkost, přítomná často v dusných dnech (viz den dusný), navíc výrazně zhoršuje schopnost těla se ochlazovat – pot se neodpařuje, tělo se přehřívá. Samotná teplota totiž není nejlepším indikátorem teplotního diskomfortu, stres z tepla vedle teploty a vlhkosti ovlivňuje také rychlost větru a sluneční záření. Podle studií z českých měst (obr. 6) výrazně stoupá úmrtnost během extrémních horkých dní. A není to jen problém Česka – mapa Evropy z roku 2023 (obr. 7) ukazuje, že i střední Evropa, společně s jižní, patří mezi významně postižené a ohrožené oblasti, pokud jde o nadměrná úmrtí v důsledku tepla.

Obr. 6: Vlny veder a denní úmrtnost (All-cause mortality/day) v průběhu nich v českých městech (zdroj: Arsenović et al. 2015)

Obr. 7: Mortalita spojená s horkem v regionech Evropy za rok 2023 (zdroj: Gallo et al. 2024)

Závěr: Horké dny berme vážně a připravme se na ně

Vlna veder není jen „další letní horko“. Jde o stresový faktor, který může mít vážné zdravotní, sociální i ekonomické důsledky. A s klimatickou změnou jich bude přibývat.

Jak se můžeme ochránit?

• Sledujme předpovědi počasí a vln veder - varování a meteorologické výstrahy mají smysl.
• Omezme pobyt venku v největším horku, zejména pokud jsme v rizikových skupinách.
• Dbejme na pitný režim a nepodceňujme ochlazování těla.
• Chraňme především zranitelné osoby - seniory, děti, nemocné.
• Mysleme na interiér - zatemnění, ventilace, případně i klimatizace

Vlny veder jsou realitou dnešního léta. A připravenost může být rozdíl mezi diskomfortem a kolapsem.

Postihnou horka i Vaše město?