Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Principem pranostiky "Medardova kápě, 40 dní kape" je to, že v našem regionu se poměrně často na začátku léta vyskytuje deštivější období, které může trvat i několik týdnů. Podle pranostiky by déšť na svatého Medarda tedy 8. června, měl přinést následně 40 dní s výskytem deště. Někdy se tomu také říká středoevropský letní monzun. I když s monzunem, jaký znají v jiných částech světa, je to jen obtížně srovnatelné... nikdy nejde o déšť trvající nepřetržitě tak dlouho.
Samotné deštivější období v červnu je tedy meteorologicky vysledovaný jevem, ale vázat ho přímo na 8. červen - to už je dílo lidové tvořivosti. Neexistuje důvod, proč by déšť právě zrovna v tento den měl indikovat přicházející deštivé období. Ono letní deštivější období se vyskytuje jako reakce na prudké zahřívání evropského vnitrozemí v průběhu dubna a května, které je pak v červnu kompenzováno příchodem četnějších srážek.
Jak ukazuje graf průměrného úhrnu srážek pro jednotlivé dny roku, deštivější období vlastně začíná už v květnu:
obr. - průměrný úhrn srážek během roku v Praze, zdroj: archiv meteocentrum.cz
A jak tomu je tedy letos? První část pranostiky - tedy samotná Medardova kápě - se skutečně naplňuje. Tedy déšť přímo na Medarda, 8. června. Pokud jde ale o tu druhou část, tedy že by mělo následovat 40 dní období deštivějšího počasí, zde to vidíme trochu jinak. Předpovědi naopak naznačují, že příští týdny budou srážkově spíše podprůměrné, tedy sušší. Zdá se, že letos to deštivější období nastalo dříve (začalo už na konci května) a Medard ho nyní spíše ukončuje, než že by ho měl začínal.
I když výhled na více týdnů dopředu je velice složitý, tak se pokaženého začátku léta bát zřejmě nemusíme. Ukazuje to i naše dlouhodobá předpověď, kdy příští dny budou beze srážek a až na konci příštího týdne čekáme jen klasický výskyt přeháněk a bouřek, ale ne trvalé deště.
Předpověď pro nejbližší dny:
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.






