Tornáda v Česku: Před 900 lety jedno z nejsilnějších zasáhlo Vyšehrad. A nebylo jediné před „moravským tornádem“

Tornáda už nejsou pro Českou republiku neznámým jevem. Dramatické události z 24. června 2021, kdy mimořádně silné tornádo zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, otevřely téma této nebezpečné bouřkové události i široké veřejnosti. Přesto ale nejde o ojedinělý úkaz. První historicky zaznamenané tornádo se datuje do roku 1119 a poškodilo pražský Vyšehrad. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

"Kosmovo" pražské tornádo: satan v podobě víru

Nejstarší zaznamenané tornádo na našem území se odehrálo 30. července 1119. Popis tohoto extrémního jevu najdeme přímo v Kosmově kronice české, kde autor hovoří o "satanovi v podobě víru", jenž udeřil na Vyšehrad. Doslovná pasáž zní:

"... Když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhled od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen. ... Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě." 

Popis je natolik detailní, že odborníci se shodují, že se s vysokou pravděpodobností jednalo o tornádo. Síla tohoto jevu mohla dle odhadů dosáhnout na Fujitově stupnici úrovně F3 až F4. Pokud by šlo skutečně o F4, šlo by vedle tornáda z roku 2021 o nejsilnější známé tornádo v historii Česka.

Obr. 1: Ilustrace tornáda z Kosmovy kroniky (zdroj: OpenAI/DALL·E)

V dávné historii byla popsána i jiná tornáda. Další historicky doložené tornádo zaznamenaly Letopisy hradišťsko-opatovické v roce 1144. Barvitý popis je velmi podobný, alespoň co se týče projevů a dokazují, že silné víry rozhodně nejsou výsadou moderní doby:

"Dne 14. května strašná a za našich časů neslýchaná věc stala se nedaleko ležení knížete Oty. Viděn jest černý sloup, vystupující od země až nahoru k oblakům, a v jeho kruhu točil se prudký vír. ... Když někteří z rytířů zmužile blíže přistoupili, chtíce to pozorovati, s pokrytýma očima odešli; nemohli zírati na tuto obludu, když se jim písek a drobné kamínky kolem obličeje točily a vytrhané chrasti povrchu očí jejich obtížnosti činilo."

Obr. 2: Tornáda v Česku nejsou zase tak vzácným fenoménem, jak si ukážeme níže (zdroj: Depositphotos.com)

Tornáda v moderní době

Tornáda byla mnohokrát zaznamenána i ve 20. století, a to i včetně těch silnějších. Například svědky tornáda o síle až F3 byly dne 21. 5. 1921 město Ostrava a Petřvald v ostravské aglomeraci. "Zvlášť silně byla postižena obec Petřvald, kde katastrofa řádila v různých částech obce. Smršť zde musela projít širokostí asi 100-150 m," popisuje škody na desítkách domů časopis Těšínsko. Škody byly ale pozorovány již od Poruby. 

Dne 21. 6. 1932 byla v poměrně blízkém okolí zaznamenána další 2 tornáda - jedno ve Spálově v Nízkém Jeseníku o síle F2, druhé v Milosticích na Opavsku o síle až F3. Ve stejném roce tornádo o síle F2 bylo v Suchých Lazcích na Hlučínsku. Tornádo o síle F2 nebo F3 bylo v roce registrováno další poměrně silné tornádo na Domažlicku v pohoří Všerubská vrchovina. Bylo přitom zničeno 32 domů a zraněno 7 osob, přičemž pásmo škod dosáhlo až 300 metrů. Tornádo až o síle F2 bylo pak v povědomí v roce 1985 opět na Opavsku v okolí obce Hlubočec. Oblast východní Moravy a Slezska se tak ve 20. století zdála jako česká Tornado Alley. Poslední výrazné tornádo století udeřilo na Rokycansku dne 27. 6. 1997 a dosáhlo síly až F3, které zase bylo zajímavé tím, že značná proměnlivost škod dokázala přítomnost podružných tzv. "savých vírů" tornáda, jejichž existence trvá proměnlivě v řádech sekund.

 Milošovické tornádo

První velmi výrazné tornádo 21. století na našem území udeřilo 31. května roku 2001 v okolí Milošovice na Kutnohorsku, nedaleko Zruče nad Sázavou. Vzniklo západně od obce a bylo popisováno jako mohutný trychtýř, který se spustil postupně až k zemskému povrchu. Následně vytvořilo široký válec, který se zužoval směrem dolů. V tomto válci byly přítomny opět savé víry s vysokou intenzitou kolem mateřského tornáda. Stopa škod dosáhla až 500 m a dráha pustošení dosáhla 4,5 km. Zasaženy byly především lesy, kde tornádo za sebou nechalo mohutné polomy a ve stopě stála také stavení, která přišla o krovy i nosné trámy. Celé to trvalo 10 až 15 minut. 

Obr. 3: Milošovické tornádo za sebou zanechalo velké polomy (převzato z: tornada-cz.cz)

Tornádo v Litovli

Do 'moravského tornáda' z roku 2021 bylo to nejvýraznější zaznamenané v poslední době ve středomoravské Litovli na Olomoucku dne 9. června 2004. Toto tornádo dosáhlo potvrzené síly F3 a zasáhlo i obytnou část města. Postiženo bylo asi 50 domů, přičemž škoda byla vyčíslena na více než 100 milionů korun. Rychlost větru tornáda mohla dosáhnout až extrémních 332 km/h a jeho šířka dosáhla až 500 m, přičemž nejničivější bylo zhruba ve dvousetmetrovém pásu. Nejvíce byla poškozena ulice G. Frištenského. Celá událost netrvala déle než 10 minut a kromě tornáda okolní bouře přinesly downbursty do samotné Olomouce (1 oběť) a do Fryštáku ve Zlínsku.

Obr. 4: Tornádo v Litovli do roku 2021 nemělo ve 21. století na našem území konkurenci (zdroj: město Litovel)

Tornadický rok 2005

Na Opavsku se v roce 2005 objevilo opět další na české poměry výraznější tornádo. Tentokrát zasáhlo obec Třebom, která je obklopena hranicí s Polskem. Stalo se tak 5. června a dosáhlo síly F2. Netrvalo sice déle než 5 minut, za to tohle krátké dotknutí země bylo poměrně 'citelné'. Například střecha jednoho z domů byla odnesena do vzdálenosti cca 100 až 150 metrů. Velká rarita ve stejném roce nastala 29. července, kdy tornádo o síle F2 zasáhlo v nočních hodinách hřeben Krušných hor. Pravděpodobný vír zasáhl město Abertamy a pokračoval směrem na Loučnou pod Klínovcem a České Hamry. V úseku cca 20 km byly poničeny střechy, v některých místech části domů nebo jiné stavební konstrukce. Samozřejmostí jsou četné polomy a vývraty. Ještě pořád platí, že tornáda jsou výsadou výhradně nížin a horám se obloukem vyhýbají?

Obr. 5: Poškozené domy v Loučné pod Klínovcem, v pozadí Fichtelberg 1 216 m (převzato z: tornada-cz.cz)

Tornádo v Krnově

Poměrně výrazné tornádo zasáhlo v roce 2013 město Krnov. Opět to dokazuje, jak se tomuto jevu v této oblasti zkrátka v rámci Česka "daří". Vír dosáhl intenzity F2 a trval zhruba 10 minut. Tornádo způsobilo rozsáhlý polom mezi lokalitou Ježník a Kostelec a zasáhlo i místní část Kostelec. Délka trasy byla podle charakteru škod stanovena na 2,2 km a zajímavostí je, že vedla přímo přes vrchol Kosteleckého vrchu 472 m. Poškozeno bylo 40 domů a 8 osob bylo lehce zraněno. Zdecimováno bylo 30 hektarů lesa a velké škody byly znatelné na elektrickém vedení.

Obr. 6: Poškozené lesy nad městem Krnovem tornádem (převzato z: tornada-cz.cz)

Bezkonkurenční jihomoravské tornádo

Posledním případem, který skutečně stojí za zmínění, je pochopitelně silné tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku ze dne 24. června 2021. Doba trvání byla stanovena na 35 minut, když se vír dotkl zemského povrchu v čase od 19:14 do 19:53. Vzniklo na jedné z extrémně silných supercelárních bouří na zvlněné studené frontě, která se nad území jižní Moravy dostala z Rakouska. Tornádo doslova zdemolovalo obce Hrušky, Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Hodonín a značně zasáhlo i samotné město Hodonín. Dráha tornáda dosáhla neuvěřitelných 27 km z katastru Břeclavi až na katastr obce Ratíškovice. Šířka dráhy se škodami se pohybovala od 250 m až do 2,1 km. Celkem 1 200 domů bylo zasaženo, 200 z nich určeno rovnou k demolici a tornádo si vyžádalo 6 obětí. Celková škoda dosáhla astronomické částky 15 miliard korun a na základě charakteru těchto škod byla stanovena síla tornáda F4. Jednalo se o mimořádný jev v kontextu celé Evropy.

Obr. 6: Tornádo na jižní Moravě z roku 2021 přineslo sebou totální zkázu (převzato z: tornada-cz.cz)

Závěrem: tornáda jsou realita, nikoli rarita

V tomto článku byly zmíněny pouze vybrané výrazné tornadické jevy. Tornáda nejsou v Česku výjimečná. Slabších případů (F0–F1) registrujeme ročně několik. Například v roce 2022 bylo potvrzeno minimálně 5 tornád a v roce 2023 další čtyři. Tornáda tu tak mezi námi jsou, budou a je lepší se jim vyhnout. Extrémní jevy typu tornáda 2021 na jihu Moravy ale zůstávají nadále mimořádnými událostmi, které se naprosto vymykají normálu. 

Níže uvádíme přehled tornád od roku 2004:

• 2004: Litovel (F3)
• 2005: Krušné hory (F2)
• 2007: 5 slabých tornád, včetně Zbytiny (F1) a Deštné (F1)
• 2008: Chrudimsko (F2)
• 2010: 4 slabá tornáda včetně Vratimova (F1)
• 2011: Pardubice (F2)
• 2013: 2 tornáda, včetně Krnova (F2)
• 2016: Červená Hora (F1)
• 2018: Horšov (F1) a Lišany (F1)
• 2021: jižní Morava (F4)
• 2022: Lanžhot (F1) a pár dalších menších
• 2023: Jednotky slabých tornád, včetně Lubné (F1) a Nýrova (F1)

Ať už mluvíme o děsivém „satanovi“ z Vyšehradu nebo supercelárním monstru z jižní Moravy, je jisté jedno – tornáda nejsou výsadou ani Ameriky, ani současnosti. I u nás se objevují v pravidelných intervalech a dokážou způsobit ničivé škody. Je důležité o nich vědět, být na ně připraven a respektovat jejich ničivou sílu.