Zdroj fotografie: DepositphotosZobrazit fotogalerii
Mrazivé noci nejsou v dubnu anomálií
Neděle a pondělí byly mrazovými dny, které však nejsou v dubnu žádnou výjimkou. Mrazový den je den, kdy teplota vzduchu alespoň jednou v průběhu dne poklesne pod 0,0 °C, tedy alespoň na jeden moment byl mráz. Odborně řečeno je to den s minimální teplotou menší než 0,0 °C. V dubnu se jedná o charakteristický den, který je v podstatě běžný a dokonce i častý. Dokazuje to například studie zaměřená na nebezpečné meteorologické jevy v krajském městě Olomouci, kde mimo jiné byly sledovány právě tyto dny a jejich výskyt v dubnu, květnu a září. I přesto, že Olomouc je v jedné z těch teplejších oblastí, nejsou mrazové dny v těchto měsících vzácností; minimálně v dubnu ne. Například samotná stanice ČHMÚ Olomouc-Holice (O2OLOM01) jich během let 2017 až 2022 zachytila hned 30! Ostatní stanice ve městě v rámci účelové městské staniční síti sice takových dní v dubnu zaznamenaly méně, na druhou stranu dokazují, že některá místa ve městě se s mrazy potýkají i v září nebo dokonce v květnu. A jinak to pochopitelně nebude ani v jiných městech nebo regionech Česka. Problémem není výskyt mrazů v dubnu, ale teplejší zimy a brzké vegetační období, které v případě některých druhů začíná již na konci února nebo v březnu. Výsledkem jsou pak škody na ovocných stromech, sadech a podobně.
Obr. 1: Mrazové dny v dubnu, květnu a září na jednotlivých stanicích v Olomouci (zdroj: Novotný 2024)
Mrazivé noci v neděli a v pondělí
První kritická noc pro vegetaci začala v neděli, kdy se ranní teploty propadly až k -5 °C, lokálně i hlouběji. Nejhorší situace byla v oblasti hor a přilehlých údolí - z mapy (Obr. 2) jasně vynikají Krušné hory, oblast Slavkovského a Českého lesa, Šumava, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky s okolními pohořími, a také Beskydy. Závažná situace panovala také na Vysočině, zde minimální teploty kolem -4 °C byly úplnou normou. V nížinách, které jsou k těmto mrazům v tomto období nejnáchylnější, teploty klesaly většinou jen lehce pod nulu. Horší situace byla obecně v Čechách, protože se zde kromě vyjasnění během noci uklidnil vítr, díky kterému teploty na Moravě a ve Slezsku hluboko pod bod mrazu neklesaly. Mrazy zasáhly oblast Prahy a Polabí, kde byly stromy v plném rozkvetu a téměř jistě zde způsobil škody. Naopak ve východní části Česka se teploty málokdy dostala pod -1 °C, ale teploty se místo od místa odlišovala, a tak lokálně mráz "udeřil" i zde. Zajímavostí je například to, že nejteplejší noc měla samotná stanice Olomouc-Holice. Šlo pravděpodobně o nejchladnější den dubna, protože i odpolední teploty se málokde dostaly nad 5 °C.
Obr. 2: Ranní teploty v neděli a v pondělí ráno (převzato z: Český hydrometeorologický ústav)
Pondělní noc v celorepublikovém měřítku dopadla o poznání lépe, ačkoli toto nelze tvrdit o západních a jihozápadních Čechách. V této oblasti se totiž oproti zbytku území vyjasnilo a vítr vál jen slabě. Z toho důvodu se zde teploty dostávaly na hodnoty až kolem -6 °C, zejména v Pošumaví, v podhůří Českého a Slavkovského lesa, případně Krušných i Novohradských hor. Teploty lehce pod bodem mrazu byly přítomny ještě na Vysočině, v Nízkém Jeseníku, ale to jsou všechno vyšší polohy. Nejzranitelnější nížiny byly od mrazů pro tentokrát vesměs ušetřeny.
Obr. 3: Minimální teploty zaznamenané staniční sítí a Meteocentrem od 6. do 7. 4. 2025
Po vyhodnocení naší staniční sítě, do které jsou přidány stanice i v rámci ČHMÚ, lze vidět, že nejmrazivěji bylo na západě Čech. Výjimku tvoří Lysá hora a Šerák na Moravě/Slezsku, jedná se ale o vrcholy vysoké 1 324 a 1 351 m n. m., studený arktický vzduch, který k nám proudí, je ve výšce vskutku mrazivý - v hladině 850 hPa (cca 1 500 m) má teplotu zhruba -11 °C, což jsou hodnoty typické pro únor nebo i leden. Velmi chladno bylo ale například v šumavských Volarech, kde teplota poklesla na -7,2 °C. Krušnohorské město Horní Blatná zaznamenalo -7,1 °C, zde ale svou roli sehrála vysoká nadmořská výška. Lze zmínit i Blovice na Plzeňsku, kde bylo -6,2 °C nebo Karlovy Vary, kde bylo téměř -6 °C. Jistou výjimku tvoří město Budišov nad Budišovkou na Opavsku, které potvrdilo, že v Nízkém Jeseníku na pomezí Moravy a Slezska teploty také klesaly poměrně hluboko.
Jak na tom budou další noci? Vrátí se mráz?
Často kladeným dotazem je, jak bude v příštích dnech a zda nás čeká nějaká další podobná noc. Odpovědí je, že ano. Zatímco v úterý se sice teploty pod bod mrazu dostanou jen výjimečně, ve středu, i přesto, že z hlediska odpoledních teplot půjde již o teplejší den, ranní minima budou na většině území opět mrazivá. To lze vidět na první pohled při porovnání úterního rána a středečního rána (Obr. 4).
Obr. 4: Porovnání úterního a středečního rána podle modelu ALADIN (zdroj: ČHMÚ)
Zatímco v úterý ráno v nížinách čekáme ranní teploty mezi 6/2 °C, ve středu nastane situace jiná. Mrazy v tuto noc s největší pravděpodobností zasáhnou východní polovinu Česka, kromě Slezska a Ostravské aglomerace. Mrznout tak bude na většině území Olomouckého, Zlínského, Jihomoravského, Pardubického a Královéhradeckého kraje. Mrazy se ale objeví i na Vysočině, části Jihočeského kraje a na Liberecku. Naopak krajní západ a Podkrušnohoří bude ušetřen. Výhledově se očekává vydání výstrahy pro zmíněné regiony. Svou roli ale ještě může sehrát vítr, který může pokles teplot zmírnit. Modely ale zatím slibují spíše bezvětrnou noc. Sledujte proto aktualizované předpovědi na našem webu, případně dole je k dispozici mapa, která Vás přesměruje na předpověď pro vaše město.
Bude mrznout i ve Vašem městě?
Kam dál?
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.







