Zdroj fotografie: 123rf.comZobrazit fotogalerii
I my varovali před prudkým poklesem teplot během nadcházejícího víkendu. Ten skutečně nastane, je pravdou, že k nám pronikne vzduch původem z Arktidy. Ochlazení bude nezvykle prudké, můžete se podívat třeba na meteogram. Ale pokud jde o teploty, které nás po tomto ochlazení čekají, tak ty samy o sobě nebudou na první třetinu dubna vůbec ničím výjimečným či extrémním.
Podle nejnovějších výstupů se ranní minima budou pohybovat v průměru kolem -2 °C jak v neděli ráno, tak i následně v pondělí. Lokálně to může být méně, například kolem -5 °C. Výstup populárního modelu Aladin je zatím k dispozici jen na nedělní ráno a ranní minima na neděli nevypadají zase tak tragicky:
obr. - nedělní ranní teploty dle modelu Aladin.
Očekáváme, že pondělní ráno by mohlo být o něco chladnější oproti nedělnímu, ale ne výrazně. I když k nám pronikne velmi studený vzduch, tak většímu poklesu teplot může zabránit vanoucí vítr a určitá oblačnost i během noci. Hodně bude záležet na lokálním mikroklimatu. Pod nulu poklesne teplota asi na celém území, nečekáme však, že by se v běžných městských lokalitách vyskytly mrazy pod -5 °C. A mráz potrvá jen pár hodin.
Mrazivé noci v první třetině dubna jsou v našich podmínkách zcela běžnou záležitostí. V minulém roce přišel mráz mnohem později a byl i silnější - až 22. dubna bylo třeba v Praze naměřeno -4 °C! Navíc loňským mrazům předcházely dva měsíce nadprůměrně teplého počasí a na začátku dubna přišly letní teploty až kolem 28 °C. Vegetace tak už byla ve velmi pokročilé fázi vývoje a utrpěla opravdu velký šok. Letos tak napřed není, mnoho stromů a rostlin zatím nekvete. To, s čím se bude muset vypořádat o nadcházejícím ochlazení, se děje prakticky každý rok.
Se situací, která nastala loni a způsobila značné škody na úrodě, se ta letošní tedy moc srovnávat nedá. Resp. při srovnání nám vyjde, že nadcházející mrazy nebudou zdaleka tak nebezpečné pro přírodu, jako ty loňské. Přesto platí, že co už nyní kvete, to spálit mráz může.
Předpověď pro konkrétní lokality:
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.






