Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Co ovlivňuje aktivitu klíšťat?
Zvyšování, ale také snižování, teploty vzduchu, společně se srážkovým úhrnem, hraje klíčovou roli ve vývoji a následně aktivitě klíštěte obecného. Tyto meteorologické prvky působí společně a kromě vývoje samotných jedinců určují také populaci hostitelů klíšťat, tj. ostatních živočichů, kterým sají krev a kteří jsou primárními přenášeči nemocí. V rámci roku se klíšťata v posledních letech začínají probouzet v průběhu března v souvislosti se stoupajícími teplotami. Při krátké a mírné zimě je ale nutné počítat již se začátkem března nebo dokonce i s polovinou února, jak tomu bylo v minulém roce. Vrchol aktivity je pak zejména ve druhé půlce dubna, v květnu a v první polovině června. Přes léto aktivita většinou ustoupí, ale na podzim se pak může objevit druhý vrchol (většinou ale o něco méně intenzivní) před příchodem prvních mrazů.
Proč jsou klíšťata nejaktivnější v této části roku? Je to právě kvůli závislosti na počasí. Klíštěti svědčí sice teplo a vlhko, hůře ale zvládá horko, které je většinou pak v červnu (leckdy i v květnu), červenci, srpnu nebo i v září normou. S čím se vypořádají nejhůře, tak se suchem. Právě sucho jde většinou ruku v ruce s horkým tropickým počasím v létě. Z důvodu vlhkosti je typickým areálem výskytu klíštěte listnatý nebo smíšený les, ideálně s křovinami nebo vyvinutým bylinným patrem, kde se optimální vlhkost udržuje i přes teplé počasí. Naopak na klíšťata chudší jsou jehličnaté lesy, zejména pokud není přítomen podrost nebo ve skalnatém prostředí. Důležitým faktorem je také oslunění - obzvláště pokud se jedná o suchá a holá místa. Na druhou stranu, obecně nemají rádi extrémy, takže ani trvale podmáčená rašeliniště a vrchoviště nejsou nejvhodnější. Jistou zajímavostí je i to, že se v podstatě nevyskytují v zemědělském prostředí.
Obr. 1: Typický biotop klíšťat - PP Zadní Hutisko v Jeseníkách, kde se v bývalém dobývacím prostoru drží více vlhkosti i díky rozvinutému rostlinnému patru (autor: D. Novotný)
Jak aktivní budou klíšťata v následujících dnech?
Ve výrazně nadprůměrně teplém počasí 1. dekády března se bude aktivita klíšťat prohlubovat. Zatímco ve středu je aktivita klíštěte na většině území Česka, kromě oblasti Karpat na východě, na 1. stupni (nepatrná aktivita), v dalších dnech bude více rozšířen 2. stupeň (mírná aktivita). Předpověď aktivity klíštěte na čtvrtek 6. 3. lze sledovat na Obr. 2. Je patrné, že v podstatě většina Moravy a Slezska, vyjma Šumperska a části Olomoucka, bude již na 2. stupni. Klíště ale bude již aktivnější i v Čechách - zejména v oblasti Orlické tabule nebo Frýdlantska/Šluknovska. Vyšší polohy, případně i západ Čech, zůstane stále většinou na 1. stupni.
Obr. 2: Aktivita klíštěte ve čtvrtek 6. 3. 2025 (zdroj: ČHMÚ)
V pátek 7. 3. aktivita klíštěte ještě naroste. V podstatě celá Morava, kromě krajního západu a severu, bude již v 1. stupni. Druhý stupeň bude již hojný i na východě nebo severovýchodě Čech, a to zejména v nižších polohách. Na Obr. 3 je ale stále vidět, že situace bude lepší na severu Středočeského kraje, na jihu Ústeckého kraje a na západě/jihozápadě Čech. Zde bude platit, že čím vyšší poloha, tím menší šance na střetnutí s klíštětem. V západních Čechách se také čekají i nižší odpolední teploty.
Obr. 3: Aktivita klíštěte ve čtvrtek 7. 3. 2025 (zdroj: ČHMÚ)
Jakou situaci lze očekávat v dalších dnech?
Podle našeho meteorologa Martina Štrose se teplé počasí bude na našem území držet až do příštího týdne, kdy se čeká ochlazení. "Samotné ochlazení v příštím týdnu je jisté, ale zatím není vůbec jasné, jak bude silné. Zde se modely ještě hodně liší, například na čtvrtek 13. března se modelové předpoklady v teplotě vzduchu liší až o 15 °C!" dodal. Vzhledem k tomu, že se do pondělí budou odpolední teploty dostávat nad 15 °C, zejména na východě i ke 20 °C, lze očekávat o víkendu ještě další nárůst aktivity klíštěte. Na Moravě a ve Slezsku se tak mohou objevit první místa, kde bude předpokládaná i střední aktivita klíštěte.
Co jsou stupně aktivity a jaká jsou doporučení?
Aktivita klíštěte je počítána pomocí tzv. indexu aktivity, který ukazuje podíl klíšťat v dané lokalitě, která jsou připravena k napadení hostitele, mezi které patří i člověk nebo domácí mazlíčci. Při vyšší aktivitě je větší riziko také nakažení nemocí, které jsou jimi přenášeny. Riziko je vyjádřeno na škále od jedné do pěti, přičemž 1 je nejnižším rizikem, naopak 5 nejvyšší.
Doporučení u stupně 1, tedy nepatrné aktivitě jsou v podstatě jen taková, že při návštěvě listnatých a smíšených porostů je vhodné nést oblečení z hladké látky a občas se podívat, zda po kalhotách klíště neleze. Večer a ráno je vhodné se prohlédnout a případná klíšťata okamžitě vytáhnout. Od 2. rizika se doporučuje použít repelent a nesedat nebo nelehat v porostech. U 3. stupně (střední) je již doporučeno vůbec nevstupovat do křovin.
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.






