Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Lidé dříve neuměli počasí přesně změřit, a posuzovali ho tedy pocitově. A právě na konci února začínali vnímat, že zima už slábne a začíná se blížit jaro. Zároveň ale věděli, že ještě i v březnu může přijít sníh a mráz. A tak to také vtělili do různých pranostik. Ke svatému Matěji se váže naděje na příchod jara a zároveň opatrnost, že zima ještě nemusela říct poslední slovo. Možná nejznámější pranostika praví, že "Svatý Matěj ledy plaví, když neplaví, tak je staví". Tedy že ledy už často tají, ale že může ještě i mrznout (ledy mohou naopak vznikat).
Ačkoliv zní většina pranostik trochu alibisticky, tedy že vlastně může být teplo i zima, smysl dávají. Statistická data ukazují, že na konci února se teploty v průměru začínají již výrazně zvedat. Poslední třetina února je už zřetelně teplejší než předcházející fáze zimy, kdy sice její vrchol je už v půlce ledna, ale až do zhruba 20. února se teploty mění jen velmi kosmeticky. Na konci února je čas se začít připravovat na zemědělské a zahradnické práce. Přichází čas vhodný pro zasetí zeleniny a podobně. Výrazně přibývá i denního světla a příroda je zkrátka již v takovém "stand by" režimu.
I proto se již od konce 16. století začíná právě na Matěje konat slavná matějská pouť. Také její konání bylo spojené s přicházejícím jarem.
Níže znázornění graf teplot ukazuje, že právě kolem Matěje se teploty nadechují k jarnímu růstu.
Na našich stránkách se můžete se podívat na takové grafy pro vaši lokalitu.
Letos se lidová moudrost potvrzuje. V polovině února jsme prožili ještě silné mrazy s denními teplotami pod nulou a nočními pod -10 °C, ale jak se přiblížil Matěj a tedy nastoupila poslední třetina února, přišlo docela slušné oteplení. A na samotného Matěje v pondělí již denní maxima vystupují nad +10 °C. Jde o nejteplejší únorový den.
Také ono varování pranostik, že jaro sice už přichází, ale zima může ještě kousat, se letos evidentně potvrdí. V dalších dnech se totiž zase mírně ochladí a o víkendu se v nočních hodinách budou teploty dostávat opět výrazněji pod nulu. Zkrátka, před námi je ještě trnitá cesta k opravdovému jarnímu počasí. Nejznámější rčení "březen- za kamna vlezem" je všeříkající. Uvidíme, jestli se letos i dál budou pranostiky naplňovat.
Předpověď ochlazení pro další dny
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.






