Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Pondělní ráno
Vlivem rozsáhlé tlakové výše nad severní, střední, a také východní, Evropou do Česka pronikl studený vzduch, který se začal projevovat již v noci na neděli (teploty klesly i pod -15 °C, například ve městě Králíky nebo v Rýmařově) a zejména v noci na pondělí. Do mrazivého rána se lidé probudili zejména na severu našeho území. Zatímco na mnoha místech v Česku teplota klesla pod 12 °C, v Šumperku, České Lípě, Liberci, Varnsdorfu nebo i v jiných místech Libereckého kraje klesla již pod -15 °C. Nejmrazivější byly v rámci staniční sítě ČHMÚ mrazové kotliny, zde se v Jizerských horách (oblast osady Jizerky, Smědavy a vodní nádrže Souš) a v Krušných horách (např. pověstné Rolavské rašeliniště nebo nebo nejmenší město Česka Přebuz) teploty propadly až na -25 °C. Na druhou stranu, například v Plzeňském kraji a na jihu Moravy byly teploty v noci vyšší, a to zejména z důvodu přítomné oblačnosti, která zabraňuje radiačnímu ochlazování povrchu.
Obr. 1: Prvních 10 nejvyšších a 5 nejvyšších minimálních teplot v naší síti stanic v pondělí 17. 2. 2025
To, že Krušné hory a Jizerské hory se vyznačovaly nejnižšími teplotami, potvrzují i naše stanice. Vzhledem k tomu, že oproti některým účelově rozmístěným stanicím ČHMÚ byly hodnoty v naší síti vyšší, je třeba konstatovat, že je to způsobeno zejména tím, že naše stanice se soustředí do výhradně obydlených oblastí. Nejnižší teplotu naměřila stanice v krušnohorském městě Horní Blatná, kde rtuť teploměru klesla na -18,7 °C. Na -17,4 °C klesla teplota na stanici v obci Lobendava v oblasti Šluknovského výběžku v krajině Šluknovské pahorkatiny. Velmi chladné bylo město Frýdlant a Nová Paka, kde teploty klesly pod -16 °C. Zajímavé je, že nízké teploty byly přítomny i ve větších městech, například ve Vrchlabí -15,9 °C a ve statisícovém Liberci -16,0 °C. Podobnou teplotu naměřil i velmi blízký Jablonec nad Nisou a výrazně menší Hrádek nad Nisou (Obr. 1).
Naopak nejtepleji bylo v jihomoravských Němčičkách (-5,0 °C), Padochově (-4,7 °C) a zejména v Hrušovanech, kde teplota klesla jen lehce pod -1,0 °C. Teplejší byla i samotná Plzeň s hodnotou -4,9 °C a Český Těšín s teplotou -2,9 °C. Na mapě (Obr. 2) lze vidět, kam se vyšší teploty soustředily. Zatímco oblasti samotných Krušných hor, Podkrušnohoří a Karlovarska byly velice chladné, okolí Chomutova a Plzeňský kraj obecně byl zdaleka teplejší. Rozdíly byly i na Moravě, zatímco na Šumpersku, Jesenicku a Bruntálsku se teploty dostávaly na -15 °C, na jihu Moravy kolísaly okolo -5 °C.
Obr. 2: Minimální teploty v Česku se v pondělí 17. 2. 2025 držely nejčastěji kolem -10 °C (zdroj: Meteocentrum)
Úterní ráno
Jako nejchladnější ráno celé zimy se jeví to úterní. V tento den se teplota propadla i pod -30 °C, a to konkrétně na stanici Jizerka, Horní Jizera (-30,8 °C). Stanice ale přesto na rekord nedosáhla, ten je stanoven na 15. 2. 2021, kdy zde bylo ještě o 1 °C méně. Nedaleké jizerské rašeliniště dosáhlo teploty -29,0 °C a samotná osada Jizerka velmi mrazivé teploty -28,7 °C. Pro zajímavost je rekord pro tuto stanici z roku 2012, konkrétně z 3. února, kdy zde v rámci studené vlny teplota klesla na neuvěřitelných -35,3 °C. V úterý ráno byly chladné i jiné stanice Jizerských hor: Bedřichov (-23,5 °C), Smědava (-23,0 °C), vodní nádrž Souš (-21,1 °C) a Harrachov na pomezí Jizerských hor a Krkonoš (-18,2 °C).
Obr. 3: Prvních 10 nejnižších a 5 nejvyšších minimálních teplot v úterý 18. 2. 2025 ráno
Po Jizerských horách byly velice chladné opět Krušné hory, zejména jejich Karlovarská část, kde na stanici Jelení v Krušných horách teplota klesla na -25,7 °C. Bývalá obec Rolava u Přebuzi registrovala teplotu -25,5 °C a podkrušnohorské Velké Chvojno zaznamenalo teplotu -21,1 °C. Nedaleko obce Šindelová byl mráz na hodnotě -18,8 °C. Tradičně chladná orlickohorská stanice Orlické Záhoří (Vodárna) zaznamenala hodnotu -20,8 °C, chladno bylo ale i v Krkonoších, konkrétně na Luční boudě, kde bylo -18,4 °C. Mimo horské stanice bylo mrazivo i ve Stráži pod Ralskem (-19,7 °C) a v místní části Teplice nad Metují-Zdoňov (-18,1 °C).
Obr. 4: Rozložení minimálních teplot bylo v úterý ráno opět zajímavé - nejtepleji bylo na jihu Moravy, jihu Čech, a také v Hornomoravském úvalu, Moravské bráně a na Ostravsku. Zdaleka mrazivější byl sever Moravy a obecně sever Čech (zdroj: Meteocentrum)
O něco chladnější ráno oproti pondělku potvrdila i naše staniční síť. Krušnohorská Horní Blatná, která leží ve výšce kolem 900 m nad mořem, jako jediná zaznamenala teplotu pod -20 °C, konkrétně -20,6 °C (Obr. 3). Nízké teploty byly dále v oblasti Liberecka a Frýdlantska - V Hrádku nad Nisou -17,8 °C, ve Frýdlantu okolo -17,5 °C, V libereckém Veseci -17,4 °C a v Jablonci nad Nisou -16,9 °C. Chladné bylo opět i krkonošské Vrchlabí -16,8 °C a podkrkonošská Nová Paka -16,6 °C. Zajímavostí je i Malá Černoc na jinak teplém Žatecku, kde teplota také klesla na -16,6 °C. Naopak nejteplejší byl opět jih Moravy nebo jih Čech (v souladu s Obr. 4). Prusinovice na Kroměřížsku registrovaly -3,8 °C, Sudoměřice -3,7 °C, Zlín -3,6 °C, Budějovice -3,5 °C a Němčicky na Hustopečsku -3,4 °C. Ostatní stanice byly po očistě dat ze staniční sítě vyjmuty, jejich odchylky od ostatních byly nelogické a příliš vysoké.
Středeční ráno
Neobvykle mrazivé bylo i středeční ráno, kdy bylo rovněž jako v úterý zaznamenána teplota pod -30,0 °C, konkrétně -30,1 °C v mrazivé kotlině Horní Jizery u Jizerky. V samotné Jizerce bylo o něco "tepleji", na rašeliništi -28,7 °C a v osadě -27,9 °C. V Jizerských horách následuje již několikrát skloňovaný Bedřichov s teplotou -22,9 °C a Smědava s teplotou -22,4 °C. Na Souši teplota klesla lehce pod -20 °C (-20,5 °C).
Obr. 5: Prvních 10 nejnižších a 5 nejvyšších teplotních minim na naší staniční síti ve středu 19. 2. ráno
Z hlediska mrazů následovala oblast Krušných hor, kde na Rolavě teplota dosáhla -23,1 °C. Stanice Jelení zaznamenala -21,1 °C a stanice Velké Chvojno pod Krušnými horami -20,6 °C. Ve středu ráno se projevily poprvé také mrazové kotliny Šumavy, když na stanici Kvidla-Perla teploměr ukázal -22,3 °C. Pozadu nezůstalo ani Orlické Záhoří s teplotou -20,9 °C. Tady je zajímavostí to, že na opačné straně Orlických hor ukázala stanice Polom (v podobné nadmořské výšce) teplotu mnohem vyšší, a to -8,4 °C. Zatímco na Šumpersku teploty klesly pod -15 °C, na druhé straně severně od Jeseníků se v Javorníku dostala jen na -8,6 °C. Česká republika je z hlediska počasí skutečně rozmanitou zemí.
Obr. 6: Minimální teploty se ve středu ráno poměrně srovnaly. Výkyvy nyní byly mnohem lokálnější (zdroj: Meteocentrum)
Ve středu naše staniční síť vykázala oproti předchozím dvěma dnům jisté odlišnosti. Nejchladněji bylo na stanici Lobendava na Šluknovsku, kde teplota klesla na -18,3 °C. Zajímavostí je, že na druhém místě se umístil jinak velmi klimaticky teplý Žatec s teplotou -17,2 °C. Následovala stanice Srby (-17,1 °C) a město Unhošť na Kladensku (-17,0 °C), což dává do kontrastu vysoké hodnoty v Praze. Stejnou teplotu naměřila stanice Kateřinice a Hrádek nad Nisou na Liberecku. Zvláštností jsou i Doksany s teplotou -16,8 °C, které jinak často bývají stanicí s nejvyššími teplotami v daný den v rámci Česka. Naopak nejtepleji bylo v Praze 10 (-7,0 °C) a stejně tak v Brně (-7,0 °C). Na Brněnsku relativně vysoké teplotní minimum vykázala i stanice v Němčanech na Vyškovsku.
Historicky rekordně nízká teplota v Tatrách
Na závěr článku si pozornost zaslouží zaznamenaný teplotní extrém v sousedním Polsku. V nejvyšším pohoří Tatrách v pondělí ráno teplota v Litvorovém kotli klesla pod -40 °C. Litvorový kotel (Litworowy Kocioł) nemá nic společného s Litvorovým štítem (2 423 m n. m.) ve Vysokých Tatrách na Slovensku, protože tento konkrétní leží v oblasti Západních Tater. Jakožto terénní deprese (sníženina) tvoří mrazovou jámu s hloubkou 30 m, ve kterém se snadno tvoří tzv. jezera studeného vzduchu. Je známo, že studený vzduch je těžší a drží se proto níže. Vysoké vrcholy Západních Tater omezují přístup slunečního záření, což ještě více poskytuje lepší podmínky pro mrazové počasí. Rozdíl v teplotě mezi horní částí a dnem může dosahovat až 30 °C a běžně tu mrzne i v červenci. Meteorologická stanice se nachází v nadmořské výšce 1 794 m a je nejpůsobivějším místem pro "lov mrazů" celého pohoří.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.











