Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Podle toho, co jsme se naučili ve škole, by většina lidí asi řekla, že zima začíná 21. prosince. První háček spočívá v tom, že rovnodennosti a slunovraty nenastávají každý rok ve stejný datum. V některých letech nastává zimní slunovrat už 20. prosince; ne úplně pevná jsou i data rovnodenností a letního slunovratu. Co je ovšem zásadnější - zima v tom slova smyslu, jak ji známe, začíná úplně jindy. A sice už 1. prosince. Tedy o tomto víkendu!
Problém je, že ta data, která jsme se učili ve škole, jsou začátky astronomických ročních období. 21. prosince tedy začne zima astronomická. Jenže my vnímáme zimu, jaro, léto i podzim spíš jako roční období, tedy z hlediska nějakého typu počasí. Neměli bychom se tedy ohlížet na zimu astrologickou, nýbrž meteorologickou. A taková zima trvá od 1. prosince do 28. února. Jaro pak od 1. března do 31. května a tak dále...
Meteorologové vymezili roční období takto nejen proto, aby se to statistiky lépe počítalo, tedy aby každý měsíc celý patřil do jednoho ročního období, a aby data byla pevná a stejná každý rok. I pokud bychom chtěli vymezit nejchladnější tři měsíce v roce, tak z hlediska průměrné teploty nám statisticky skutečně vychází období od začátku prosince do konce února. Je to vidět i z následujícího grafu, který ukazuje, jak meteorologické vymezení ročních období krásně odpovídá průběhu teplot:
Zkrátka, pokud bychom se drželi astronomického vymezení zimy, znamenalo by to, že polovinu prosince bychom považovali za podzimní období a polovinu března naopak ještě za zimní. Statisticky je přitom v půlce prosince výrazně chladněji než v polovině března. A to v průměru o více než 4 stupně. Navíc třeba množství slunečního svitu je také podstatně vyšší v březnu než prosinci.
Proč to vlastně ve školních učebnicích tak nějak vyhráli astronomové se svými daty, a nikoliv meteorologové? Nejspíš proto, že astronomická roční období jsou vymezena jasnou reálnou přírodní událostí, tedy postavením planety Země vůči Slunci. Kdežto meteorologická data jsou pouze označená v kalendáři, tedy stanovená tak nějak uměle. I přesto, že tato uměle stanovená data odpovídají reálnému průběhu ročních období velmi dobře.
Zkrátka, pokud se bavíme o tom, kdy "začíná zima" a myslíme přitom na počasí, měli bychom mít na paměti, že její začátek odpovídá začátku prosince. Její příchod tak skutečně slavíme už tento víkend!
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.






