Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Co je myšleno tímto solárním cyklem?
Na telekonferenci, která proběhla v úterý 15. 10., zástupců NASA a NOAA bylo oznámeno, že Slunce dosahuje období své maximální aktivity, které by mohlo pokračovat i příští rok. Sluneční cyklus je přirozený cyklus naší hvězdy, kdy prochází obdobím mezi nízkou (sluneční minimum) a vysokou (sluneční maximum) magnetickou aktivitou. Perioda mezi dvěma maximy je přitom zhruba 11 let. Na vrcholu tohoto cyklu přitom dochází k jedné zvláštnosti - magnetické póly slunce se překlopí. Můžeme si to představit jako stav, kdy by se obrátil severní a jižní pól Země, a to každých 11 let. Při tomto překlápění Slunce přechází z klidného stavu do stavu bouřlivého.
Obr. 1: Jak lze vidět, solární cyklus byl v minulosti různě intenzivní - je měřen pomocí slunečních skvrn (Sunspot Number). Zdroj: NOAA
Aktivita slunce je určována podle množství slunečních skvrn. Jde o tmavé chladnější oblasti aktivních slunečních oblastí, kde dochází ke slunečním erupcím. Ty jsou právě pro nás zajímavým tématem, protože na základě nich můžeme i z území ČR pozorovat na obloze polární záře. V letošním roce jsme již několikrát byli svědky v Česku neobvykle výrazných polárních září, o té extrémně silné v květnu jsme psali v tomto článku. Kromě toho vysoká sluneční aktivita může mít silný vliv na navigační systémy (GPS), elektrické sítě, satelity a také astronauty ve vesmíru.
Polární záře v květnu 2024
Květen 2024 byl učebnicovým příkladem velkých slunečních erupcí a na ně vázaných přívalů výronů koronární hmoty (tzv. CME) směrem k Zemi. Výsledkem toho byla nejsilnější geomagnetická bouře za dvě desetiletí, v podstatě šlo o jednu z nejsilnějších polárních září, kterou jsme kdy zaznamenali. Polární září pozorovaly i země položené daleko na jihu - byla sledována například ze Středomoří nebo dokonce i z Kanárských ostrovů. Z tohoto souostroví nebyla polární záře dle záznamů pozorována od roku 1770.
Obr. 2: Takto byla pozorována polární záře v centru města Šumperka 10. května 2024 (autor: D. Novotný, Meteocentrum)
Budou teď polární záře častější?
NOAA očekává v důsledku období slunečního maxima další geotermální bouře, což povede k dalším příležitostem pozorování polárních září (Aurora Borealis) v příštích měsících. Poměrně významné bouře mohou pak dokonce pokračovat i během klesající fáze slunečního cyklu. V této fázi pak postupně příležitosti budou ubývat. Jak již ale bylo řečeno, stále není jasné, kdy přesně nastane vrchol cyklu sluneční aktivity. O případných možnostech pozorování Vás budeme informovat, sledujte proto náš web.
Obr. 3: Takto vypadá předpověď pravděpodobnosti polární záře poskytované NOAA. Například pro čtvrtek 24. 10. byla jen velmi nízká (zdroj: NOAA)
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.








