Co jsou to halové jevy a proč vznikají na oblacích vyšších pater?

V posledních dnech jste se možná na obloze setkali s tzv. halovými jevy. Jedná se o optické úkazy, které se objevují především na oblacích vyšších pater a jejich ledových krystalcích, více se dozvíte v našem článku. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Vznik halových jevů

Halové jevy se vytvářejí díky interakci slunečního nebo měsíčního světla s ledovými krystalky v atmosféře. Když světlo prochází těmito krystalky, dochází k lomu a odrazu paprsků, což vytváří různé optické efekty. Mezi nejznámější a nejčastější halové jevy patří Halo. 

Jedná se o světelný kruh vznikající kolem zdroje záření, nejčastěji slunce, a může nabývat různé velikosti většinou o průměru kolem 22°. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, jak uvádí definice Elektronického meteorologického slovníku (Čmes). Jeden z příkladů tohoto jevu je vidět na obr.1.

Obr.1: Příklad optického jevu zvaného Halo. Zdroj: Amatérská meteorologická společnost

Dalším známým halovým jevem je Parhelium neboli vedlejší slunce (obr.2). Jedná se velmi častý halový jev v podobě světelných skvrn nalézajících se na parhelickém kruhu vně malého hala (Čmes). Nejčastěji se s ním setkáte při poloze Slunce nízko nad obzorem a nejvíce s tímto jevem potkáte v zimních měsících při mrazivém a suchém počasí. 

Obr.2: Příklad halového jevu zvaného Parhelium (vedlejší slunce). Zdroj: Amatérská meteorologická společnost

Proč vznikají halové jevy na vysoké oblačnosti? 

Právě oblaky vyšších pater jako je např. Cirrostratus jsou tvořeny drobnými ledovými krystalky, což je klíčové pro vznik halových jevů. Tyto oblaky se nacházejí v chladné vrstvě troposféry, kde se vodní pára mění na led. Halové jevy tak nemohou vzniknout na níže položených oblacích (např. cumulus nebo stratus), protože ty jsou tvořeny kapkami vody, které nemají potřebnou strukturu pro lom světla podobný jako u ledových krystalů.