Končící extrémní srážky v Česku: V Jeseníkách spadlo přes 500 mm srážek. Na severu Moravy a ve Slezsku byly vodním stavem překonány povodně z roku 1997

Počasí v Česku řídila tlaková níže Boris, která přinesla extrémní srážky a povodně. Z hlediska dešťů je již to nejhorší minulostí. Suma srážek v Jeseníkách od čtvrtka činí až přes 500 mm. Stovky mm spadlo i v jiných horských oblastech. V pondělí dorazí sice další srážky, tato vlna však bude o poznání slabší. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Celá extrémní meteorologická situace začala již ve středu večer (respektive ve čtvrtek ráno) příchodem tlakové níže Boris. Tento tlakový útvar setrvával nad střední Evropou a tím přinášel extrémní sumy srážek na naše území. Sumy srážek výrazně ovlivnil i silný vítr (o kterém jsme psali ve článcích dříve), který umocnil návětrný efekt na našich horách. Příkladem jsou Jeseníky, na jejichž hřbetech a návětrných oblastech spadly vůbec nejvyšší sumy srážek od středy, a to i přes 500 mm. Jelikož vítr foukal ze severu až severovýchodu, za návětrnou oblast lze v tomto případě považovat Jesenicko a Bruntálsko. Na druhou stranu, na Šumpersku a Olomoucku padalo obecně méně srážek (viz radarový snímek na Obr. 1). To ale ve výsledku nehrálo roli, jak se ukázalo na povodních - voda z hřebenových oblastí musela dolů stéci. 

Extrémní deště byly i v dalších horských oblastech - například v Krkonoších jsou místa, kde od počátku události spadlo přes 450 mm srážek, v Jizerských horách přes 350 mm. I Beskydy navzdory očekávání v některých lokalitách registrovaly 300 mm. Mezi další srážkami postižené oblasti patří Novohradské hory, severní návětří Českomoravské vrchoviny (zejména v oblasti Žďárských vrchů na Chrudimsku a Svitavsku) a Ostravsko. Zbytek republiky zaznamenal za celé období spíše 100 až 200 mm srážek, severozápad Čech spíše kolem 60 mm s tím, že o trochu více pochopitelně napršelo v Krušných horách.

Obr. 1: Na snímku v průběhu vydatných extrémních srážek byl jasně patrný srážkový stín Jeseníků na Šumpersku, které přesto zasáhly extrémní povodně (zdroj: Meteocentrum)

Vybrané denní srážkové extrémy na stanicích

V rámci stanic (mimo ně je ale spoustu míst, kde byly reálné úhrny vyšší) ve čtvrtek 12. 9. spadlo 65,0 mm srážek ve Zlatých Horách na Jesenicku a 56,2 mm srážek ve Zdobnici v Orlických horách. Na Červenohorském sedle v Jeseníkách srážkový úhrn dosáhl 31,9 mm.

V pátek 13. 9. spadlo nejvíce srážek v Mikulovicích (166,0 mm), v Bílém Potoce v Jizerských horách (148,7 mm) a ve Slezské Ostravě (142,7 mm). Je alarmující, že mezi nejdeštivější stanice patří i ta, která se nachází v nadmořské výšce lehce nad 200 m. Na Červenohorském sedle spadlo 103,1 mm, na Labské boudě 117,1 mm a na Pomezních boudách v Krkonoších 102,6 mm. V Novohradských horách byl nejvyšší úhrn zaznamenán v Pohorské Vsi (88,3 mm).

V sobotu 14. 9. spadlo nejvíce srážek na Červenohorském sedle (213,6 mm), na Paprsku (194,2 mm), Dlouhých Stráních (185,4 mm), Pomezních boudách (184,2 mm), Šeráku (181,1 mm), na Labské (169,4 mm) a Luční boudě v Krkonoších (167,4 mm), ve Zlatých Horách (155,5 mm) a na stanici Lučina (154,8 mm). Lučina se opět nachází v nízko položeném Ostravsku.

Během neděle 15. 9. zatím nejvíce srážek spadlo na Špindlerovce (200 mm), V Dětmarovicích (170 mm), na Rejvízu v Jeseníkách (160 mm), v Ostravě (160 mm) a ve Zlatých Horách (157 mm). Mimo to 157 mm srážek hlásí i Labská bouda a Červenohorské sedlo.

Důsledkem byly extrémní povodně, které překonaly i rok 1997

Nejdrastičtější povodně zasáhly sever Moravy a Slezsko. Na Jesenicku strhávala řeka Bělá i domy, přičemž v Mikulovicích dosáhla extrémního stupně (vodní stav 408 cm v neděli v 8:50) a v Jeseníku 3. stupně povodňové aktivity (Až 230 cm v neděli ráno, ale měření bylo později ovlivněno technickou chybou). V Mikulovicích byl překonán vodní stav z roku 1997. Velmi problematická byla i Vidnavka ve Vidnavě, která v sobotu dosáhla extrémní SPA (391 cm v sobotu 18:30). 

Na Šumpersku byla drastická situace na řece Branná, Krupá, Desná a Morava. V samotném Šumperku Desná dosáhla extrémního stupně kolem 12. hodiny v neděli, kdy hladina vystoupala až na (357 cm) a extrémního stupně stejná řeka dosáhla téměř i v Koutech nad Desnou. Řeka Branná v Jindřichově rovněž přesáhla extrémní stupeň a nejvyššího zaznamenaného vodního stavu dosáhla v neděli dopoledne (264 cm). Rozsáhlé záplavy, které obletěly média, byly v Hanušovicích i v Rudě nad Moravou - v Raškově voda dosáhla 427 cm, přičemž takto vysoký vodní stav tu nikdy nebyl zaznamenán (rekord z roku 1997 překonán o 35 cm). 

Obr. 2: Průběh povodně v Raškově, kde byla překonána povodeň z roku 1997 (zdroj: CHMI)

Na Bruntálsku byla problematická řeka Opava, stejně tak je stále problematická na Opavsku. V Mnichově u Vrbna pod Pradědem Černá Opava v nedělních ranních hodinách dosáhla vodního stavu 304 cm, což je 111 cm nad hranicí extrémní povodně. Řeka Opava pak dosáhla extrémního stupně v Karlovicích (261 cm) a v Krnově (více než 525 cm). Výrazně tu byl překonán vodní stav z povodní v roce 1997, který byl o 72 cm nižší. Historický rekord je bohužel překonáván i v samotné Opavě, kde voda v neděli večer stále stoupá. V čase 19:10 tu vodoměrná stanice zaznamenala 563 cm, což je o více než metr výše než 7. 7. 1997.

Povodně silně trápily i další oblasti, na většině z nich (na některých ano, například v Českém Těšíně) ale nebyly překonávány dlouhodobé historické rekordy. Nebezpečí teď bude panovat na středních a dolních úsecích toků, kde bude voda přibývat. 

Pondělní vlna srážek

I přesto, že Česko má před sebou ještě jednu srážkovou vlnu, která přijde v průběhu pondělí, je třeba říci, že se bude jednat již o slabší srážky. Tedy alespoň ve srovnání s předešlými dny. Již tak vyhrocenou situaci by tento déšť neměl výrazněji zkomplikovat i přesto, že půda je přesycená a voda bude rychle odtékat. Nejčastěji naprší od 5 do 30 mm, v severních pohraničních horách až 50 mm a na Šumavě až k 70 mm. 

Obr. 3: Předpokládané srážky v době jejich nejvyšší intenzity v pondělí 16. 9. v 7:00 podle ALADINa (zdroj: Meteocentrum)