Extrémní srážky: Proč je možné zažít tisíciletou vodu opakovaně? Rozložení srážek ovlivní také silný vítr - povodní budou ohroženy regiony na návětrné straně hor

V Německu je očekávána v případě splnění modelových predikcí "povodeň tisíciletí". Co je to vlastně tisíciletá voda a proč se může objevit opakovaně i v horizontu 20 let? Srážky ohrozí také Česko, zejména východní polovinu v oblasti Moravy a pomezí Čech a Moravy. Konečné sumy srážek navíc ovlivní vítr vanoucí ze severu, vydatný déšť a riziko četných povodní lze očekávat i na návětří hor. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Co je to tisíciletá voda?

Napříč médii často rezonuje pojem tisíciletá voda, která je očekávána (mimo jiné) na jihu a východě Německa. Čtenáře tak může zmást, že je to nedávno (rok 2013), kdy tu taková voda byla taktéž očekávána (nebo lokálně i dosažena). Termín tisíciletá voda je totiž statistická charakteristika, nikoli predikční. Znamená to tedy, že je to taková povodeň, která se na daném místě v dlouhodobém průměru objeví jednou za 1 000 let. Nikoli povodeň, která se objevuje vždy jednou za 1 000 let. Není tedy teoreticky vyloučeno, že se tisíciletá voda může objevit i dva roky po sobě. O tisíciletou vodu se jednalo na území Česka v roce 2002, která na mnoha místech překonala velkou povodeň z roku 1845. Na některých místech (zejména Moravy) byla tisíciletá voda zase dosažena v roce 1997.

Kromě Jihovýchodu Německa mohou rozsáhlé povodně zasáhnout také západní Rakousko, kde je kromě toho očekáváno vydatné sněžení v horských oblastech Alp. Tající sníh pak může k povodním přispět v negativním slova smyslu. Sněžení se může objevit i na území Česka, zpočátku zejména na Šumavě. Záplavy lze očekávat také v Polsku nebo na západě Slovenska. Vysoké úhrny srážek se nevyhnou ani například Slovinsku nebo okrajově Maďarsku a Chorvatsku (viz Obr. 1).

Obr. 1: Akumulace srážek do 16. 9. 2024 (18:00) hodin podle modelu ECMWF (zdroj: WXCharts)

Očekáváné srážky na území Česka a jejich ovlivnění větrem

Jak již zmínil meteorolog Meteocentra Jáchym Rogner: "V Evropě začne být v příštích dnech počasí velmi dynamické, podle aktuálních předpovědí modelů to vypadá, že by střední Evropu a zejména naše území měla od čtvrtečního dne ovlivňovat výrazná tlaková níže nad Středomořím a Balkánem. Velmi významnou roli v konečném úhrnu srážek ale bude hrát postup a poloha tlakové níže, což se pravděpodobně ještě může lehce změnit." Predikce se již naplňuje a na našem území se již od rána kromě krajního východu a západu republiky vyskytuje trvalý a vydatný déšť. Během čtvrtečního odpoledne déšť jen přechodně lehce zeslábne, nicméně východní polovinu republiky bude ovlivňovat i nadále (zejména Moravu a Slezsko). Déšť ale zesílí již v noci ze čtvrtka na pátek, kdy z jihu budou přicházet další vydatné srážky (Obr. 2).

Obr. 2: Očekáváné srážky v pátek 13. 9. v 18:00 hodin podle ALADINa (zdroj: Meteocentrum)

Od pátku navíc do této nepříznivé meteorologické situace přispěje silný vítr, který bude vát ze severu. To může pravděpodobně ovlivnit reálné rozložení a sumu srážek oproti modelové předpovědi v důsledku vzniku srážkového stínu a návětrného (orografického) efektu. V pohraničních oblastech se budou sumy srážek lišit na návětrné (v tomto případě severní) a závětrné (v tomto případě jižní) straně pohoří. Tuto skutečnost dokazuje i Obr. 1, kde na modelové předpovědi je možné spatřit vysoké srážkové úhrny v Jeseníkách a severně od Orlických hor, případně Broumovska. Podobná situace pravděpodobně nastane v oblasti Krkonoš nebo i na české straně Šumavy, která v tomto případě bude návětrná. 

Povodní tak může být ohroženo zejména Jesenicko, Náchodsko a Trutnovsko (hlavně na Broumovsku), případně Frýdlantský výběžek na Liberecku. Vysoké úhrny srážek jsou očekávány také na návětří Žďárských vrchů na Chrudimsku a Svitavsku (okolí Hlinska, případně Poličky). Mimo ohrožení není ani jih Čech a Moravy. V případě Čech se jedná zejména o Pošumaví - Českokrumlovsko, Českobudějovicko, Jindřichohradecko, Táborsko, případně i sousední regiony. V rámci jihu Moravy modely předpokládají zvýšené riziko vzniku povodní na návětrné straně Karpat - Hodonínsko, Uherskohradišťsko, Zlínsko, Vsetínsko, Frýdeckomístecko a v sousedních regionech. 

Co je to srážkový stín a návětrný efekt?

Vzhledem k proudění vzduchu bývá jedna strana pohoří deštivější než druhá. Na území Česka převládají větry ze západních směrů k východním, tedy západní strana daného pohoří (kopce, hory) je deštivější a vlhčí než východní, kde se často tvoří srážkový stín. Ideálním příkladem jsou Krušné hory, které dělají výrazný srážkový stín Žatecku a Lounsku, což jsou jedny z nejsušších oblastí Česka. Stejně je tak tomu například v Jeseníkách - zde je deštivější obecně oblast Rychlebských hor a Jesenicka, oproti o něco sušší oblasti na Rýmařovsku a Bruntálsku. Podobné případy bychom v Česku našli mnoho - takovou zajímavostí je to, že Jizerské hory jsou nejdeštivější oblastí v Česku a tvoří do jisté míry srážkový stín mnohem vyšším Krkonoším. 

To, jak návětrný efekt a srážkový stín ovlivní aktuální meteorologickou situaci je poměrně nejisté. O to důležitější je sledovat aktuální předpověď, radarová data a informace o případných zvyšujících se hladinách ve vodních tocích. O všem Vás budeme průběžně informovat.