Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

Aktualizované předpovědi modelů: Kolik spadne srážek a kdy jaká řeka kulminuje?

13. 9. 2024 | Poslední aktualizace: 13:08 13. 9. 2024 | Dominik Novotný
  • Facebook
  • Twitter/X
  • RSS
Modelová předpověď na mimořádně významnou srážkovou a brzy i povodňovou situaci se stále aktualizuje. Některé modely stále počítají s extrémními úhrny srážek v oblasti Jeseníků, Beskyd, Českomoravské vrchoviny a Krkonoš. Řeky budou kulminovat až v průběhu neděle a pondělí. Aktualizované předpovědi modelů: Kolik spadne srážek a kdy jaká řeka kulminuje? Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Aktuální modelové výstupy sumy srážek

Během pátku spadne na některých místech v Česku i přes 50 mm srážek. Nejvíce jich je počítáno stále v oblasti Jeseníků, kde by se denní úhrny měly přibližovat 100 mm. Vysoké úhrny jsou ale očekávány také i jinde na Moravě a v oblasti Českomoravské vrchoviny, kde by během tohoto dne mělo spadnout výrazně přes 50 mm srážek. Ještě o něco více srážek spadne během soboty, kdy už na řadě míst denní suma 100 mm překročí.

ICON srážky do 16. 9.

Obr. 1: Suma srážek nad Střední Evropou do 16. 9. 2024 podle modelu ICON (zdroj: Wetterzentrale)

Celkově by do půlnoci z pondělí na úterý kumulovaný úhrn srážek mohl v oblasti Jeseníků dosáhnout až 400 mm. Jeseníky tak stále v této situaci vychází jako nejdeštivější a z hlediska povodní nejohroženější oblast Česka. Velmi vysoké úhrny čekáme také v oblasti Beskyd, kde se úhrny mohou do úterý přibližovat až ke 300 mm. Dalším ohniskem je Českomoravská vrchovina, zejména okolí Hlinska, Poličky a Chotěboře, kde se vzhledem k silnému větru projeví návětrný efekt Žďárských vrchů. Tato oblast je tak ohrožena četným rozvodněním vodních toků. O návětrném efektu (a srážkovém stínu) jsme psali již v článku dříve.

Srážky do 17. 9. 2024

Obr. 2: Předpokládaná suma srážek do 17. 9. 2024 podle modelu ECMWF. V Jeseníkách může do úterý spadnout přes 400 mm (zdroj: WXCharts)

Zvyšování hladiny toků a kulminace řek

Již dnes jsou některé profily řek v některém ze tří stupňů povodňové aktivity (SPA), zejména na Moravě. Ve 2. stupni (povodňová pohotovost) je Malá Haná v Opatovicích, Dyje v Nových Mlýnech, Jihlava v Mohelnu a Chrudimka v Padrtech. V tomto případě se ale jedná o umělé zvýšení hladiny v důsledku upouštění vodních nádrží v rámci prevence před samotnými záplavami.

Hladiny řek v důsledků takto vydatných srážek se budou zvyšovat již v průběhu pátku, protože půda již nebude schopna vodu vsakovat. Povodňová vlna by pak měla kulminovat většinou od neděle do pondělí. Kulminací povodně se rozumí nejvyšší průtok v průběhu povodně. S nejvyšším průtokem souvisí taky nejvyšší vodní stav - tedy výška hladiny ode dna v měrném profilu.

Například Morava by měla v Olomouci kulminovat v průběhu nedělního odpoledne až večera mezi 3. SPA (povodňové ohrožení) a Extrémní povodní (definováno jako vodní stav 533 cm) při výšce hladiny až k 500 cm (výška hladiny by tedy měla dosahovat až 5 m!). Přes extrémní stupeň by se Morava měla dostat v Moravičanech (zde je extrémní povodeň od 454 cm) s vodním stavem až přes 480 cm a v Raškově nedaleko Hanušovic na Šumpersku. Nad extrémní stupeň by se měla dostat i řeka Desná v samotném Šumperku v nedělních ranních hodinách. Na Jesenicku je očekáváno překročení extrémního stupně v neděli ráno v Mikulovicích i na jiných profilech.

Vodní profil Olomouc-Nové Sady

Obr. 3: Předpověď vývoje povodňové vlny na říčním profilu Olomouc-Nové Sady (zdroj: chmi)

V Ostravě by měla být situace klidnější a řeka Ostravice by se zde měla pouze přiblížit 2. SPA v sobotu odpoledne nebo k večeru. Jiná situace bude v nedaleko ležícím Děhylově, kde protéká řeka Opava odvodňující Jeseníky. Zde se nejvyšší vodní stav přiblíží až k extrémnímu stupni v nedělních večerních hodinách. V samotné Opavě tato řeka pravděpodobně extrémní stupeň překročí kolem nedělního poledne.

V Hradci Králové a v Pardubicích je kulminace očekávána spíše později, až v noci z neděle na pondělí. Hladina Labe v Němčicích přesáhne 3. SPA a přiblíží se až k extrémnímu stupni (definován na vodním stavu 659 cm).

V Brně a jeho okolí je kulminace řek očekávána v průběhu nedělního odpoledne. V Židlochovicích na řece Svratce vodní stav pravděpodobně překročí extrémní stupeň povodně (615 cm a více), stejně tomu bude v Bílovicích nad Svitavou (zde extrémní stupeň 488 cm a více). Dosažení extrémního stupně (405 cm) bude pravděpodobně naplněn i ve Veverské Bítýšce. 

Předpoklad vývoje povodňové vlny v Židlochovicích na řece Svratce, kulminace je očekávána v neděli kolem poledne (zdroj: hydro.chmi.cz)

Obr. 4: Předpokládaný vývoj povodňové vlny v Židlochovicích na řece Svratce, řeka by tu měla kulminovat v neděli po poledni (zdroj: chmi)

V Liberci Lužická Nisa dosáhne nejvyššího vodního stavu v průběhu nedělního odpoledne a přesáhne 3. SPA, nicméně extrémnímu stupni se příliš nepřiblíží. V Ústí nad Labem a v Děčíně bude povodňová vlna kulminovat spíše až v pondělí. Zde bude záležet na celkovém průběhu celé této meteorologické situace. Vodní stav by měl přesáhnout 3. SPA, ale nedosáhne extrémního stupně. V Praze kulminace nastane pravděpodobně v nedělních nočních hodinách, k situaci v našem hlavním městě se budeme ještě vyjadřovat. Posledním výrazně ohroženým krajským městem jsou České Budějovice. Zde by například na profilu Březí se měla hladina Vltavy zastavit mezi 3. SPA a extrémním povodňovým stupněm o půlnoci z neděle na pondělí. Na Českobudějovicku se lokálně mohou k extrémnímu stupni přiblížit některé menší toky v noci z neděle na pondělí.

Situaci budeme nadále sledovat a budeme Vás včas informovat o aktuálních vývoji srážek i povodní. Sledujte náš radar a aktualizované předpovědi počasí.





Část Česka v neděli zasáhne silný vítr, sníží tím i pocitovou teplotu

Část Česka v neděli zasáhne silný vítr, sníží tím i pocitovou teplotu

Tlaková níže, kterou v Německu pojmenovali Helma, bude během víkendu postupovat ze Severního moře před Dánsko do Pobaltí a svou jižní částí ovlivní i naše počasí. Přinese déšť, ale zejména díky ní pocítíme silný vítr.

11. 10. 2024
Září 2024 bylo historicky druhé nejteplejší nejen v Evropě, ale i globálně

Září 2024 bylo historicky druhé nejteplejší nejen v Evropě, ale i globálně

Podle evropského programu Copernicus bylo letošní září druhé nejteplejší v historii - hned po září 2023. A to jak z hlediska měřítka evropského, tak i celoplanetárního. Kromě toho se potvrzuje, že šlo o evropsky nadprůměrně srážkově bohatý měsíc, čemuž mimochodem přispěla tlaková níže Boris ve střední a východní Evropě.

11. 10. 2024