Je důvod se obávat extrémních letních veder?

V posledních týdnech a vlastně i měsících se v médiích objevují varovné zprávy týkající se nejbližšího léta. Hovoří se o zničujících vedrech v celé Evropě i u nás... Jak moc vážně tyto hrozby brát? Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Minulé léto přineslo hlavně do jižní Evropy, tedy do oblasti Středomoří, mimořádně horké počasí. Zejména v červenci dosahovala síla veder nevídané síly a mnohá turisticky oblíbená města prožívala i čtyřicetistupňové teploty. To už jsou nesnesitelné teploty, které omezují životní aktivity a užít si při nich dovolenou je také velice obtížné. Nyní čteme různá varování, že letošní prázdniny budou ještě více horké - jak u nás, tak obecně v Evropě. Skoro aby si člověk hned objednal dovolenou někde v Norsku, aby letošní léto vůbec přežil.

Jsou tato mnohočetná varování založená na reálných předpokladech, a nebo jde spíše jen o senzacechtivé titulky od novinářů lačnících po vyšší čtenosti? Objektivním základem pro varování před velkými vedry je asi především skutečnost, že globální teplota láme už od června 2023 rekordy a zaznamenáváme neustále nejteplejší měsíce v historii měření. Příčinou tohoto stavu je rozvinutí jevu El Niňo, tedy teplé fáze jižní oscilace. 

Jenže aplikovat tuto skutečnost na očekávaní mimořádně vysokých letních teplot v Evropě, to je velice zavádějící. Za prvé, vysokou globální teplotu jsme zaznamenali už loni v létě, a v letošním roce už nebude vyšší. Spíše naopak, protože teplé El Niňo se pomalu překlápí v chladnou La Ňinu. Navíc vliv tohoto jevu na počasí v Evropě je zanedbatelný. Týká se spíše oblasti kolem Pacifiku.

Za druhé - a to je mnohem důležitější - o teplotě v určitém období pro určitou lokalitu rozhoduje daleko více aktuální synoptická situace, tedy proudění vzduchu v daném regionu. Globální teplota se proti minulým letům zvedla o několik desetin stupně, což je sice klimatologicky opravdu hodně, ale lidé to skoro nepoznají. Aktuální proudění vzduchu má řádově vyšší vliv na teploty. 

Předpovědět vzdušné proudění pro konkrétní místo na více týdnů, ba dokonce měsíců dopředu, je prakticky nemožné. Proto není rozhodně nijak dáno, že v Evropě prožijeme extrémně horké léto. Pravděpodobně bude nadprůměrně teplé, což naznačují i sezónní modely, ale nadprůměrně teplá léta prožíváme už delší dobu. A pravděpodobnost extrémně vysokých teplot není o mnoho vyšší než tomu bylo v minulých letech. Nastat mohou, ale také nemusí. Mohou trvat jen určitou část léta a zasáhnout jen určitý region. Což je docela pravděpodobné, ale nějakou vlnu extrémně horkého počasí zažijeme v létě v Evropě praktiky každý rok.

Varovné novinové titulky nejsou tedy úplně na místě. Nejde také o žádné oficiální výstrahy, ale pouze názory určitých v lepším případě meteorologů, v horším dokonce jen neznalých novinářů. Že je klima v Evropě rok co rok teplejší, je však nesporný fakt. Uvažovat o chladnějších destinacích pro dovolenou, nebo její posun mimo sezonu největších veder, není rozhodně na škodu. A to spíše kvůli dlouhodobým trendům, nikoliv tomu, že snad letošní léto mělo nějak zvlášť vybočovat.