Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Problémem je to, že letošní zima byla druhou nejteplejší zimou od počátku standardizovaného měření, a to průměrně o 4 °C za Českou republiku. Na jihu Moravy (zde myšleno v Brně) byla dokonce nejteplejší od roku 1800. Nejmenší odchylka od normálu průměrné teploty vzduchu za celou zimu byla zjištěna v oblasti Karlovarska, nejvyšší na Zlínsku.
Zároveň tato zima byla hodně bohatá na srážky, především ale na dešťové. Oproti období 1961-2022 se na našem území zaznamenalo o 67 % více srážek. V jednotlivých regionech se odchylky liší, obecně ale srážky přibývaly logicky s narůstající nadmořskou výškou.
I přesto bylo sněhu podprůměrné množství, napadlo jen 70 % průměru. Nejméně sněhu spadlo na severozápadě Čech (zejména v Krušnohoří), na druhou stranu v Jihočeském kraji a na Vysočině spadlo jeho obvyklé kvantum. Nejzajímavější ale je maximální výška sněhové pokrývky na počátku prosince, kde na Českobudějovicku ve středních i níže položených polohách napadlo nebývalé množství sněhu. Zkrátka zimy, a zejména počasí v zimě, jsou nevyzpytatelné a poměrně zajímavý začátek prosince bohatý na mrazy a sníh vyústil v nejteplejší únor v historii měření...
Kam dál?
Česko zasáhla spirála sucha, situace už je kritická a bude se dál zhoršovat
Takové sucho, jaké se v současné době rozhostilo nad Českem, naše země v moderní historii ještě nepoznala. Kombinace vysokých teplot a nedostatku srážek způsobila, že mnoho řek zaznamenává nejnižší stavy vody od doby, kdy tam byly nainstalovány vodočty.
Už je jasné, zda počasí umožní pozorovat středeční zatmění Slunce i padající hvězdy
Středeční večer a noc na čtvrtek nabídnou v zcela mimořádnou kombinace hned dvou atraktivních astronomických úkazů během několika hodin. Nejprve dojde k zatmění Slunce a následně pak po setmění bude možno pozorovat padající hvězdy.



