Zdroj fotografie: meteocentrum.czZobrazit fotogalerii
Na obrázcích našich stolních i nástěnných kalendářů jsme se mohli během února nejspíš kochat zasněženou zimní krajinou. Tu jsme však za okny během celého měsíce reálně vůbec nezahlédli a to dokonce ani v podhorských a níže položených horských oblastech. Denní teploty se po celý měsíc pohybovaly okolo +10 °C, plus mínus pět stupňů od tohoto rozmezí. Celková průměrná teplota v Česku (tedy včetně nočních teplot a hor) činila 5,7 °C a byla tak o 6 °C vyšší než je dlouhodobý normál.
Jednalo se o historicky nejteplejší únor v Česku, a rekord byl překonán opravdu výrazně, o 2 stupně. V únoru nebyly zaznamenány nějak extrémně vysoké teploty, výjimečnost spočívá v tom, že teplé počasí přetrvávalo bez přerušení celý měsíc. Průměrná teplota byla výrazně vyšší dokonce i než březnový normál, jen 4 březnové měsíce byly v historii teplejší než letošní únor! První polovina měsíce se od normálu odchylovala více než ta druhá, protože teploty byly stabilní, ale průměr je ve druhé půlce měsíce už vyšší.
Jako meteorologové konstatujeme, že takto teplý únor je především souhrou náhodných okolností a neznamená to, že by se oteplování klimatu natolik rozjelo, že takhle teplé konce zimy nás bude čekat trvale. Průměrné teploty se samozřejmě zvyšují, ale jen pozvolna a ještě nás čekají v dalších letech únory mrazivé a zasněžené. Ostatně letošní zima byla ve své první poloviny poměrně studená; v prosinci přišly přívaly sněhu a v lednu zase tuhé holomrazy.
Zima jako celek tak sice byla teplotně nadprůměrná, nicméně na rozdíl od samotného února nebyla rekordní. Výrazně nadprůměrné bylo množství srážek jak v celé zimě, tak i během samotného února. I když tedy únor zůstal téměř bez sněhu, tak sucho by v dohledné době hrozit nemělo, půda je vodou dobře nasycena a stavy řek i podzemních pramenů ve výtečné kondici. Uvidíme, co přinese další průběh jara.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





