Vysychání půdy prodlužuje vlny veder

Nižší půdní vlhkost může podle nových studií prodlužovat vlny veder. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Vlny veder se v podmínkách České republiky vyskytují v nejteplejší části roku. Při vlnách veder dosahují denní maximální teploty obzvlášť vysokých hodnot. V Česku se zpravidla za vlnu veder považuje situace, kdy maximální denní teploty v několika dnech po sobě překračují 30 °C. Při vlnách veder jsou typická také vysoká ranní minima. 

Je zřejmé, že se s vyššími teplotami vzduchu otepluje také půda. Na území střední Evropy se půda rychleji ohřívá a déle také udržuje teplo. Půda se také přehřívá častěji a dvakrát rychleji než okolní vzduchu. Vlny veder tak v půdě přetrvávají dvakrát delší dobu než v atmosféře. 

Vyšší teploty půdy vedou k nižší půdní vlhkosti, což způsobuje její častější vysychání. Sušší půda pak má slabší ochlazující efekt a dále zvyšuje teploty vzduchu. Tyto aspekty pak mohou přispívat k delším vlnám veder. Popisované výsledky zveřejnila studie publikovaná v Nature Climate Change. Studie se zaměřovala na půdní teplotní podmínky Evropy v letech 1996-2021