Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
My v Česku jsme se sice v posledních týdnech také dost zapotili, ale stále to není takové vedro, jakému musí čelit o letošních prázdninách lidé v jihoevropských státech. Sem se totiž neustále rozpíná rozžhavený vzduch ze Sahary. Teploty tak ve středomořských zemích místy překračují i 40 °C, což je i pro zdejší obyvatele opravdu kruté horko. Týká se to prakticky všech zemích v tomto regionu.
V pondělí se denní teploty ve Španělsku v tradiční jižní části vnitrozemí dostávaly až na 44 °C! Už o víkendu byly takové teploty zaznamenány v Turecku, a to i v oblasti přímořské, kam jezdí Češi s oblibou na dovolené. V pondělí bylo překročení čtyřicítky ohlášeno z Albánie a z Itálie, kde jsou nejteplejší oblastí regiony kolem Říma a Neapole, a dále také Sicílie a Sardinie. Veder nezůstávají ušetřeny ani další země, ať už jde o Balkán, Řecko, Maltu či Kypr. Horko je zkrátka v celé jižní Evropě. Vyhlašovány jsou také výstrahy na vedro.
Úterý by mělo být vyvrcholením této vlny horka, na některých místech mohou být zaznamenány i absolutní rekordy, tedy nejvyšší teploty v historii měření na těchto místech. Dosud nejvyšší naměřená teplota v Evropě pochází z roku 2021, kdy na Sicílii naměřili 48,8 °C. Překonání tohoto rekordu není při současné vlně veder moc pravděpodobné, ale blížit se k ní můžeme poměrně výrazně.
I když budeme mít to nejhorší za sebou, tak velká vedra budou pokračovat i dál. Nastavení vzduchového proudění ukazuje, že se pravděpodobně bude opakovat pronikání horkého afrického vzduchu do Evropy. Mimochodem, v Tunisku, což je už africká země, maxima v posledních dnech přesahují i 45 °C. Na oblíbené Djerbě u moře je to "jen" ke 40 °C, což je samozřejmě ukrutně moc. I během noci zůstávají teploty okolo 25 °C...
Letošní červenec je zvlášť na jihu Evropy opravdu extrémní.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.
Houbařská sezona konečně začíná; mapy ukazují, kde začínají růst
Dlouhé měsíce sucha, navíc spojeného s vysokými teplotami, způsobily, že během léta bylo skoro nemožné si z lesa odnést nějaké houbařské úlovky. Teprve deště v minulém týdnu dodaly aspoň na část republiky potřebnou vláhu, která je hlavní podmínkou růstu hub.
Počasí nám dopřeje ještě jeden tropický den, který pak zakončí bouřky
Do Česka znovu pronikne horký vzduch, ale tentokrát se u nás projeví prakticky jen dobu několika desítek hodin a teploty už nebudou tak extrémní, jak jsme zažívali při minulých vlnách. Následně ho odsune studená fronta, která tak učiní definitivní tečku za letošním létem.
Deště ukončily sucho, ale ne všude. Největší česká zásobárna vody dál zůstává na minimech
Páteční srážky byly hlavně ve středních a severních Čechách opravdu vydatné a dokázaly zastavit rozsáhlé půdní sucho. Na Moravě je situace zatím výrazně horší. A na doplnění deficitu podzemních vod i kapacit velkých přehrad budou potřeba další srážky.
Přichází velmi studená rána, mapy naznačují už vyloženě podzimní teploty
Maximální denní teploty se o tomto víkendu pohybují jen kolem 20 °C a zejména noční minima budou v nejbližších dnech klesat na již podzimní úrovně. Hlavně v Čechách poklesnou teploty pod 10 °C a počasí nám tak dává najevo, že ta nejteplejší část léta je už za námi.
Páteční večer přináší do Čech extrémně silné bouřky - podívejte se na mapy i družicový snímek
Během pátečního večera přejde naše území srážkově mimořádně vydatný bouřkový systém, pravděpodobně supercela. Upřesňuje se její přesný postup a síla a nejnovější výpočty ukazují, že zasažena bude spíše západní polovina Česka. A úhrny očekávaných srážek vypadají velkolepě.
Městské květnaté louky jako adaptační opatření měst. Mohou pomoci zvládat horko i sucho
Květnaté louky nejsou jen estetickým nebo biodiverzitním prvkem. Oproti pravidelně sečeným tradičním trávníkům mohou lépe zadržovat vodu, udržovat chladnější půdu a pomáhat městům zvládat horko i sucho. Navíc je lze zakládat i tam, kde není možné nebo vhodné vysadit stromy.











