Jak se na horách mění tlak vzduchu s výškou?

Jedním z nejvýraznější rysů horského klimatu je nižší tlak než v nížinách Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii S pojmem tlak vzduchu se určitě setkal každý z nás. Jde o jeden z nejdůležitějších meteorologických prvků, jehož prostorové rozložení ovlivňuje proudění vzduchu a ve výsledku i počasí. 

Nejčastěji používanou jednotkou tlaku vzduchu je hektopascal (hPa). Při hladině moře, kde je tlak obecně nejvyšší (máme nad sebou celou atmosféru) se jeho hodnoty pohybují převážně v rozsahu 1000-1030 hPa. Mohou být ale i nižší (v hlubokých tlakových nížích a tropických cyklonách), nebo i vyšší (v mohutných tlakových výších).

S výškou tlak poměrně výrazně klesá. V nižších polohách, kde pobývá většina lidí v Česku ale není rozdíl tak výrazný. Například na stanici ČHMÚ Brně-Tuřanech dosahuje aktuálně 988 hPa, po přepočtu na hladinu moře by šlo o 1017 hPa. Pokud se přesuneme výše, tak na Šeráku v Jeseníkách (1 328 m) je tlak 870 hPa. 

Ve vysokých pohořích mimo ČR se samozřejmě setkáváme s ještě nižšími hodnotami. Švýcarský Corvatsch (3 315 m) hlásí 689 hPa. Velice zajímavá data jsou k dispozici z oblasti Mt. Everestu. V základním táboře (5 315 m) je tlak 537 hPa, tedy jen lehce nad polovinou hodnoty u hladiny moře. Těsně pod vrcholem ve výšce 8 810 m je pouze 343 hPa, tedy prakticky třetinový ve srovnání s mořskou hladinou. Samozřejmě i na horách se v průběhu času tlak mírně mění, uvedené hodnoty platí ke dnešnímu dni.