Kouř z rozsáhlých požárů poškozuje ozonovou vrstvu

Rozsáhlé požáry, které proběhly například v Austrálii na přelomu let 2019 a 2020, poškozují ozonovou vrstvu prostřednictvím chemických reakcí. Zdroj fotografie: 123rf

Požáry v Austrálii v letech 2019 až 2020 byly jedny z nejhorších požárů, které byly v historii zaznamenány. Do atmosféry se při nich dostalo více než milion tun kouře. Bezprostředně po požárech bylo zjištěno, že kouř poškodil také ozónovou vrstvu, která planetu Zemi chrání před nebezpečným UV zářením (UV typu C a velkou část spektra UV typu B). Přesné příčiny mechanismy tohoto efektu nebyly jasné.

Ve studii z roku 2022 publikované v časopise Nature vědci zjistili, že kouřové částice z lesních požárů mohou spustit chemické reakce v atmosféře, které narušují ozonovou vrstvu. Podle této studie kouř z australských požárů na jižní polokouli dočasně poškodil ozonovou vrstvu, kdy koncentrace ozonu v průměru klesly o jednotky procent. Výrazně větší (přibližně o 10 %) byla také každoročně se formující ozonová anomálie (díra) nad Antarktidou v roce 2020 v porovnání s rokem předchozím.

Obecně se každoroční ozonová anomálie nad Antarktidou formuje v důsledku antropogenně emitovaných látek nazývaných chlorfluoruhlovodíky (CFC) a podobně. Když na tyto látky působí ve stratosféře UV záření, dojde k jejich rozpadu, při kterém se uvolní chlór. A ten poškozuje ozonovou vrstvu. Část tohoto chlóru však může být bezpečně uložena v atmosféře v podobě kyseliny chlorovodíkové (HCl), která ozonové vrstvě neškodí. Vědci však zjistili, že kouř z lesních požárů ve spodní stratosféře rozložil HCl a vytvořil molekulu složenou z chloru a kyslíku (ClO), která ozonovou vrstvu destruuje.

Na základě satelitních měření z doby po požárech bylo patrné, že koncentrace HCl ve středních zeměpisných šířkách klesla, zatímco koncentrace škodlivých molekul ClO vzrostly. Tento efekt byl pro vědce překvapující, protože dříve byl v atmosféře pozorován rozpad HCl pouze u chemických reakcí za nízkých teplot. Tato nová studie však dospěla k závěru, že kouřové částice, které pronikly do stratosféry, obsahovaly organické kyseliny, které drasticky zvyšují schopnost rozpouštění HCl, a to i při vyšších teplotách.

Díky Montrealskému protokolu z roku 1987, který reguluje produkci a spotřebu freonů, se ozonová vrstva postupně obnovuje. Podle odhadů OSN se v Antarktidě očekává obnovení ozonové vrstvy v roce 2066. Ale s těmito novými poznatky se vědci obávají, že nárůst lesních požárů, který souvisí se změnami klimatu, by mohl toto zotavování ozonové vrstvy zbrzdit.