Má změna klimatu vliv na velikost krup?

Změna klimatu a s ní spojené globální oteplování způsobuje mj. intenzivnější a delší vlny veder, tání ledovců, změny v rozložení a intenzitě srážek a mnoho dalších efektů. Ale mají tyto změny vliv i na velikost krup? Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

V uplynulém měsíci jsme měli možnost pozorovat bouře, které produkovaly větší množství krup. Kroupy byly mnohdy i větších rozměrů (v průměru až okolo 5 cm) nebo v některých případech se vytvořila až 40 cm vrstva krup na povrchu. V souvislosti s těmito jevy nás zajisté může napadnout otázka, jestli takových událostí bude do budoucna přibývat. 

Pro vznik krup je obecně velmi důležitá rychlost výstupného proudění v bouři. Rychlý výstupný proud dokáže udržet kroupu v oblaku po delší dobu, a kroupa tak může narůstat z původního ledového krystalku do větších rozměrů. Zpravidla se ty nejrychlejší výstupné proudy vyskytují v supercelárních bouřích kvůli jejich specifické dynamice a cirkulaci. Ve středních částech supercelárního oblaku dochází k podtlaku, což zrychluje výstupné proudění.  

Jak to bude s výskytem krup do budoucna? Lze předpokládat, že se zvyšující se teplotou roste v atmosféře množství vodní páry, díky čemuž jsou lepší podmínky pro atmosférickou instabilitu, a tím se zvyšuje rychlost stoupavých proudů. To ve výsledku povede k častějším situacím, při kterých budou vhodné podmínky pro vznik bouřky s kroupami.

Dále při růstu průměrné teploty vzduchu se teplota nezvyšuje jen u zemského povrchu, ale také ve vertikálním profilu troposféry. To má za následek posun nulové izotermy směrem vzhůru a ztenčení vrstvy, ve které se tvoří kroupy. Současně se zvýší pravděpodobnost roztátí menších krup pří pádu k zemi. Vetší kroupy díky své vyšší pádové rychlosti nebudou příliš ovlivněny. Celkově se tak posune velikostní rozložení krup směrem k větším velikostem. 

Může nás napadnout otázka, jestli bude tedy přibývat i supercel, které v majoritních případech mohou produkovat velké kroupy. Vznik supercel závisí především na vysokých hodnotách střihu větru. V tomto směru se studie značně odlišují a v současné době panuje přesvědčení, že četnost supercelárních bouří se do budoucna nebude výrazně měnit. 

Závěrem tedy shrňme, že globální oteplování povede ke zvýšení atmosférické instability a zesílení konvekčních stoupavých proudů, zároveň ale povede ke zvýšení nulové izotermy. Z toho vyplývá, že díky silnějším vzestupným proudům budou snadněji vznikat velké kroupy, ale v důsledku zvýšení nulové izotermy budou ubývat situace s výskytem menších krup. Frekvence výskytu krup tak do budoucna bude mírně klesat, ale právě frekvence výskytu větších krup by měla mírně růst.