menu
menu
Před 90 lety vrcholila nejsilnější zima české historie
10. 2. 2019 | Poslední aktualizace: 00:00 10. 2. 2019 | ms, meteocentrum.cz
V Praze mrzlo více než dva měsíce v kuse.
Zdroj fotografie: 123rf.com
Zobrazit fotogalerii Právě nyní se připomínáme výročí nejnižší naměřené teploty v historii měření na našem území. Litvínovice u Českých Budějovic ohlásily 11.února 1929 -42,2 °C. Ono to tedy v kontextu s tím, jak jsme v posledních letech zaznamenali na Šumavě několikrát mráz až kolem -35 °C a v roce 2012 zde bylo dokonce -38,1 °C, nevypadá až tak extrémně. Jenže v roce 1929 ještě stanice na šumavských slatích neměřily. Kdyby tam teploměr už byly, asi by byl platný český rekord ještě nižší.
Jenže zima 1928/29 nebyla zdaleka jen o extrémně silném mrazu, ten se stal až trešničkou na dortu. Ta zima se stala fenomenální. Ačkoliv prosinec roku 1928 byl mírný, až do Silvestra tak zima nebyla nijak zajímavá, ani studená. Zlom přišel kolem Nového roku, kdy začal do střední Evropy proudit velmi studený vzduch od severovýchodu ze Sibiře. Přišly silné mrazy a ty vydržely nakonec až do března! Nikde v Česku se 62 dní za sebou teploty nedostaly nad nulu (od začátku roku do 8. března)! A celou dobu byly extrémně nízké. Nejsilnější mráz udeřil v první polovině února. Denní teploty se i v nižších polohách pohybovaly kolem -15°C! V Praze leželo na konci února 42 cm sněhu...
Nejsilnější zima 20. století se neprojevila pouze v Československu, ale téměř v celé Evropě. Arktické proudění bylo mimořádně silné a stabilní, takže dokonce i u chorvatského pobřeží zamrzlo Jaderské moře! Nyní je to už 90 let a žádná studená perioda už od té doby takhle silná nebyla. Hrozí nám ještě dnes, v éře oteplování klimatu? Stačí se zamyslet - pokud byly denní teploty v některých dnech v té době kolem -15 °C, a jestliže se klima od té doby oteplilo asi o 2 °C, znamená to, že i v současné době by nám podobné nastavení cirkualace atmosféry mohlo přinést silné a dlouhotrvající mrazy. Jen by místo -15 °C bylo třeba -12 °C.
Takže si můžeme být skoro jisti, že nás ještě nějaké pořádně studená zima, nebo aspoň její část, v budoucnu čeká. Sice třeba o něco slabší než ta z před 90 lety, ale stále hodně silná v porovnání s tím, na co jsme si zvykli v posledních letech. A to i ve srovnání se zimou letošní, která navzdory poměrně solidním sněhovým epizodám zůstává teplotně jen kolem normálu, určitě není nijak studená.
Zdroj fotografie: 123rf.comZobrazit fotogalerii Právě nyní se připomínáme výročí nejnižší naměřené teploty v historii měření na našem území. Litvínovice u Českých Budějovic ohlásily 11.února 1929 -42,2 °C. Ono to tedy v kontextu s tím, jak jsme v posledních letech zaznamenali na Šumavě několikrát mráz až kolem -35 °C a v roce 2012 zde bylo dokonce -38,1 °C, nevypadá až tak extrémně. Jenže v roce 1929 ještě stanice na šumavských slatích neměřily. Kdyby tam teploměr už byly, asi by byl platný český rekord ještě nižší.
Jenže zima 1928/29 nebyla zdaleka jen o extrémně silném mrazu, ten se stal až trešničkou na dortu. Ta zima se stala fenomenální. Ačkoliv prosinec roku 1928 byl mírný, až do Silvestra tak zima nebyla nijak zajímavá, ani studená. Zlom přišel kolem Nového roku, kdy začal do střední Evropy proudit velmi studený vzduch od severovýchodu ze Sibiře. Přišly silné mrazy a ty vydržely nakonec až do března! Nikde v Česku se 62 dní za sebou teploty nedostaly nad nulu (od začátku roku do 8. března)! A celou dobu byly extrémně nízké. Nejsilnější mráz udeřil v první polovině února. Denní teploty se i v nižších polohách pohybovaly kolem -15°C! V Praze leželo na konci února 42 cm sněhu...
Nejsilnější zima 20. století se neprojevila pouze v Československu, ale téměř v celé Evropě. Arktické proudění bylo mimořádně silné a stabilní, takže dokonce i u chorvatského pobřeží zamrzlo Jaderské moře! Nyní je to už 90 let a žádná studená perioda už od té doby takhle silná nebyla. Hrozí nám ještě dnes, v éře oteplování klimatu? Stačí se zamyslet - pokud byly denní teploty v některých dnech v té době kolem -15 °C, a jestliže se klima od té doby oteplilo asi o 2 °C, znamená to, že i v současné době by nám podobné nastavení cirkualace atmosféry mohlo přinést silné a dlouhotrvající mrazy. Jen by místo -15 °C bylo třeba -12 °C.
Takže si můžeme být skoro jisti, že nás ještě nějaké pořádně studená zima, nebo aspoň její část, v budoucnu čeká. Sice třeba o něco slabší než ta z před 90 lety, ale stále hodně silná v porovnání s tím, na co jsme si zvykli v posledních letech. A to i ve srovnání se zimou letošní, která navzdory poměrně solidním sněhovým epizodám zůstává teplotně jen kolem normálu, určitě není nijak studená.
Více k tématu
Kam dál?
Počasí v Evropě je v poslední době naruby, víme co to způsobuje
Počasí v Evropě se vymyká v poslední době letním standardům. Zatímco jih a střed kontinentu trápí chlad a déšť, severovýchod zažívá nezvykle teplé a suché období. Za touto situací stojí nezvyklé rozložení tlakových útvarů, které výrazně ovlivňuje proudění vzduchu nad celým kontinentem.
28. 7. 2025
Kdy se vrátí letní počasí? Střednědobý výhled je pesimistický
Léto je v nyní na svém kalendářním vrcholu, ale poslední červencové dny a nejspíš i ty první srpnové tak vypadat nebudou. Tropické třicítky jsou nyní v nedohlednu a ani letních 25 °C se v některých dnech nedočkáme.
27. 7. 2025
