Světový oceán představuje velmi důležitou složku klimatického systému. Jeho teploty nepodléhají tolik meziročním změnám a globální oteplování je na něm proto lépe patrné. Jeden příklad za všechny: Zatímco pro pevný povrch bude rok 2018 nejspíše čtvrtým nejteplejším v historii, tak při zkoumání teplot oceánů obsadí první místo.
Oceány se tedy výrazně oteplují, přičemž toto oteplování zrychluje. Starší studie poukazovala naopak na jeho zpomalování, ale s nástupem nových měřicích metod se ukázalo, že to nebyla pravda. Současné teplotní trendy v oceánech dokonce velmi dobře odpovídají klimatickým modelům, které uvažují scénář, v němž lidstvo nevynakládá prakticky žádné úsilí ke snížení emisí skleníkových plynů.
Tyto modely přitom předpovídají, že by se do roku 2100 teplota oceánu do hloubky 2 km v průměru zvedla o 0,78 °C, což by kromě nárůstu hladin kvůli tání ledovců způsobilo i jejich zvýšení o dalších 30 cm v důsledku teplotní roztažnosti!
Je tedy nutné klimatickou změnu řešit, aby se scénář nenaplnil a bylo možné budoucnost odhadovat z modelů vytvořených na základě jiných scénářů, které ve výsledku predikují mírnější změny.
Více k tématu
Co je to polární vortex a jak ovlivní květnové počasí v Evropě?
Polární vortex hraje klíčovou roli v rozložení chladného vzduchu během zimních měsíců. Jeho účinky obyvatelé Evropy pocítili především v druhé půlce dubna, počasí v Evropě ale ovlivní i v příštím týdnu a možná jeho vliv pocítíme i v Česku.
Je důvod se obávat extrémních letních veder?
V posledních týdnech a vlastně i měsících se v médiích objevují varovné zprávy týkající se nejbližšího léta. Hovoří se o zničujících vedrech v celé Evropě i u nás... Jak moc vážně tyto hrozby brát?