Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii Bílé Vánoce jsou v českých městech spíše výjimečnou záležitostí. Letos tahle výjimka nenastala. A kdy naposledy jsme si mohli zasněžených svátků užít? Až překvapivě se hodně liší situace v Čechách a na Moravě či ve Slezsku. A tak jsme porovnali sněhovou bilanci v posledních desítkách let zvlášť v Praze, v Brně a v Ostravě.
Praha zažila bílé Vánoce naposledy v roce 2010. Tehdy šlo o sněhově mimořádnou zimu, a i na Štědrý den leželo na zemi kolem 10 cm sněhu. Sníh napadl ještě před Vánoci a držel se pak i do konce roku. Tehdy se výrazná sněhová pokrývka držela bez přestání několik týdnů až daleko do ledna. Od té doby sníh naopak už o Vánocích nebyl vůbec. A předtím? Nejvíce sněhu bylo zaznamenáno v období mezi lety 1994 a 2003, kdy byl aspoň nějaký sníh v 6 z těchto deseti let. Naopak v sedmdesátých letech nebyly zasněžené Vánoce v Praze ani jednou - těžko říci, kde se mezi lidmi bere představa, že tehdy bývaly bílé Vánoce.
Brno mělo sníh před dvěma lety - v roce 2016 byly na Štědrý den 4 cm sněhu. Předtím 3 cm v roce 2012 a kupodivu v roce 2010 byla Morava bez sněhu. V roce 1981 bylo zaznamenáno vůbec nejvíce sněhu - na Štědrý den 20 cm a na Boží hod dokonce už 35 cm! Poslední výrazně ladovsky zasněžené Vánoce byly v roce 2002 s 16 centimetry sněhu. A stejně jako v Praze, i v Brně se v celých sedmdesátých letech nevyskytl o Vánocích vůbec žádný sníh, tedy v deseti po sobě jdoucích letech 1971 až 1980.
Ostrava je na tom v poslední době o Vánocích sněhově hodně špatně, ačkoliv je tu zimní klima nejstudenější z těchto tří měst. Na Štědrý den byl sníh naposledy v roce 2011, ale jen 3 cm, a další dva sváteční dny už byly bez sněhu. Pak ještě byl v roce 2007 pouhý 1 cm. Poslední opravdu pořádně zasněžené Vánoce zde zažili v roce 2002 (13 cm) a ještě více v předchozím roce 2001 (17 cm). Nejvíce sněhu naměřili v roce 1981, a to dokonce 25 cm na Štědrý den a pak až 32 cm na Štěpána. Na rozdíl od Moravy a Čech, tak ve Slezsku se sníh o Vánocích objevil i v 70. letech, a to v roce 1975 a 1978.
Jak je tedy vidět - bílé Vánoce byly vzácné i v minulosti a co je také překvapivé, v rámci Česka se zasněženost v jednotlivých letech opravdu dost liší. Letos se velká města musí zase obejít zcela bez sněhu. Ale nezoufejme, statisticky je jisté, že v některém z dalších let určitě sníh zase přijde...
Hezké Vánoce všem přeje také Meteocentrum.cz!
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.
Houbařská sezona konečně začíná; mapy ukazují, kde začínají růst
Dlouhé měsíce sucha, navíc spojeného s vysokými teplotami, způsobily, že během léta bylo skoro nemožné si z lesa odnést nějaké houbařské úlovky. Teprve deště v minulém týdnu dodaly aspoň na část republiky potřebnou vláhu, která je hlavní podmínkou růstu hub.
Počasí nám dopřeje ještě jeden tropický den, který pak zakončí bouřky
Do Česka znovu pronikne horký vzduch, ale tentokrát se u nás projeví prakticky jen dobu několika desítek hodin a teploty už nebudou tak extrémní, jak jsme zažívali při minulých vlnách. Následně ho odsune studená fronta, která tak učiní definitivní tečku za letošním létem.
Deště ukončily sucho, ale ne všude. Největší česká zásobárna vody dál zůstává na minimech
Páteční srážky byly hlavně ve středních a severních Čechách opravdu vydatné a dokázaly zastavit rozsáhlé půdní sucho. Na Moravě je situace zatím výrazně horší. A na doplnění deficitu podzemních vod i kapacit velkých přehrad budou potřeba další srážky.
Přichází velmi studená rána, mapy naznačují už vyloženě podzimní teploty
Maximální denní teploty se o tomto víkendu pohybují jen kolem 20 °C a zejména noční minima budou v nejbližších dnech klesat na již podzimní úrovně. Hlavně v Čechách poklesnou teploty pod 10 °C a počasí nám tak dává najevo, že ta nejteplejší část léta je už za námi.
Páteční večer přináší do Čech extrémně silné bouřky - podívejte se na mapy i družicový snímek
Během pátečního večera přejde naše území srážkově mimořádně vydatný bouřkový systém, pravděpodobně supercela. Upřesňuje se její přesný postup a síla a nejnovější výpočty ukazují, že zasažena bude spíše západní polovina Česka. A úhrny očekávaných srážek vypadají velkolepě.
Městské květnaté louky jako adaptační opatření měst. Mohou pomoci zvládat horko i sucho
Květnaté louky nejsou jen estetickým nebo biodiverzitním prvkem. Oproti pravidelně sečeným tradičním trávníkům mohou lépe zadržovat vodu, udržovat chladnější půdu a pomáhat městům zvládat horko i sucho. Navíc je lze zakládat i tam, kde není možné nebo vhodné vysadit stromy.











