Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii Velikonoce jsou obecně vnímány jako tradiční svátky jara. Avšak zdaleka ne každý rok to tak vyjde i z hlediska počasí. Jelikož pohyblivý termín svátků umožňuje, aby Velikonoce nastaly už v poslední třetině března, je reálně možné, aby byly doprovázeny třeba i sněžením a mrazem. V minulých letech se to i několikrát stalo. A třeba v Německu i letos nasněžilo i na zelený čtvrtek.
Na to reaguje nedávno vzniklá společná inciativa několika států Evropské Unie, mezi které patří i Česko. Autorům se nelíbí nízké teploty během některých Velikonoc a jejich cílem je zajistit lidem, aby si velikonoční svátky v budoucnu mohli užít v co nejpříjemnějším jarním počasí. Experti se zabývali různými možnostmi, jak tohoto cíle dosáhnout. Řízení počasí je zatím v nedohledu, takže bylo vybráno jiné řešení - posun termínu Velikonoc do pozdější části jara, kdy bude mnohem větší šance na teplejší počasí.
Cílem je nejen zajištění větší efektivity v čerpání volných dní pracujícími lidmi, ale i podpora cestovního ruchu. Lidé by už si na svátky nebáli rezervovat pobyty ve městech i přírodě, když by bylo jasné, že je čeká příjemně teplo.
Političtí reprezentanti několika států tak ve spolupráci s meteorology připravují návrhy, jak termínově řešit Velikonoce co nejlépe. V memorandu se uvádí, že správné Velikonoce by měly být doprovázeny denními teplotami kolem 20 °C. To by v Česku znamenalo jejich posun na druhou polovinu dubna až první polovinu května, tedy asi o tři až čtyři týdny oproti současnému stavu. Ale v některých severských zemích by chtěli Velikonoce posunout ještě dál, zhruba až do půlky května.
Prosazení nových termínů svátků zatím brzdí zásadní problém: zda směřovat k celoevropsky platnému jednotnému posunu Velikonoc na pozdější období, nebo zda pro každý stát určit jiný termín Velikonoc tak, aby si všichni občané EU mohli spravedlivě dopřát o svátcích kýžených 20 °C. Velikonoce by se tak slavily v každém státě jindy, ale vždy v dostatečně teplém období. Zatím není nijak řešena dohoda s mimoevropskými státy. Tím se bude EU zabývat v nejbližších měsících.
Druhý s tím související návrh států EU je, že by se Velikonocům konečně našlo v kalendáři jedno trvalé datum. Každý rok jiný termín působí spoustu zmatků a nedává ani logický smysl - jde přece o svátky připomínající ukřižování Ježíše Krista, ke kterému jistě došlo v konkrétní den, a je tedy nesmyl je slavit každý rok v jiný termín. Proto se nově vzniklá iniciativa zaměřuje i na určený trvalého data, které by vycházelo z co nejlepších klimatických podmínek pro oslavu příchodu jara.
A kdy se posutého termínu Velikonoc dočkáme? Na příští rok se to nestihne, protože mnozí výrobci kalendářů už zahájili jejich tisk dle platných pravidel a hrozily by jejich žaloby na náhradu škod. Proto politici již začali celé akci říkat sloganem "dvacet v roce dvacet". Což vyjadřuje podstatu záměru, aby v roce 2020 bylo o Velikonocích aspoň 20 °C. Podaří se tohoto cíle Evropské Unii dosáhnout? Dozvíme se už za dva roky a pár týdnů k tomu, až přijdou Velikonoce v novém, skutečně jarním termínu!
Článek vyšel 1.4.2018, na apríla.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.
Houbařská sezona konečně začíná; mapy ukazují, kde začínají růst
Dlouhé měsíce sucha, navíc spojeného s vysokými teplotami, způsobily, že během léta bylo skoro nemožné si z lesa odnést nějaké houbařské úlovky. Teprve deště v minulém týdnu dodaly aspoň na část republiky potřebnou vláhu, která je hlavní podmínkou růstu hub.
Počasí nám dopřeje ještě jeden tropický den, který pak zakončí bouřky
Do Česka znovu pronikne horký vzduch, ale tentokrát se u nás projeví prakticky jen dobu několika desítek hodin a teploty už nebudou tak extrémní, jak jsme zažívali při minulých vlnách. Následně ho odsune studená fronta, která tak učiní definitivní tečku za letošním létem.
Deště ukončily sucho, ale ne všude. Největší česká zásobárna vody dál zůstává na minimech
Páteční srážky byly hlavně ve středních a severních Čechách opravdu vydatné a dokázaly zastavit rozsáhlé půdní sucho. Na Moravě je situace zatím výrazně horší. A na doplnění deficitu podzemních vod i kapacit velkých přehrad budou potřeba další srážky.
Přichází velmi studená rána, mapy naznačují už vyloženě podzimní teploty
Maximální denní teploty se o tomto víkendu pohybují jen kolem 20 °C a zejména noční minima budou v nejbližších dnech klesat na již podzimní úrovně. Hlavně v Čechách poklesnou teploty pod 10 °C a počasí nám tak dává najevo, že ta nejteplejší část léta je už za námi.
Páteční večer přináší do Čech extrémně silné bouřky - podívejte se na mapy i družicový snímek
Během pátečního večera přejde naše území srážkově mimořádně vydatný bouřkový systém, pravděpodobně supercela. Upřesňuje se její přesný postup a síla a nejnovější výpočty ukazují, že zasažena bude spíše západní polovina Česka. A úhrny očekávaných srážek vypadají velkolepě.
Městské květnaté louky jako adaptační opatření měst. Mohou pomoci zvládat horko i sucho
Květnaté louky nejsou jen estetickým nebo biodiverzitním prvkem. Oproti pravidelně sečeným tradičním trávníkům mohou lépe zadržovat vodu, udržovat chladnější půdu a pomáhat městům zvládat horko i sucho. Navíc je lze zakládat i tam, kde není možné nebo vhodné vysadit stromy.











