Oteplování ohrožuje celosvětové úložiště semen na Špicberkách

Na tomto souostroví se projevují změny klimatu obzvlášť výrazně. Zdroj fotografie: 123rf O tom, že se klima na Zemi otepluje, už jistě slyšel každý, byť důvěra v tyto zprávy je rozdílná. Na norském souostroví Špicberky je ale lidé nezpochybňují. Zatímco jinde ve světě se změny klimatu projevují zvyšováním teploty zatím jen o desetinky stupně oproti dřívějšímu stavu, na který byly zvyklé minulé generace, zde u polárního kruhu se jedná o podstatně rychlejší oteplování v řádu až několika stupňů. 

Projevuje se to velmi rychlým táním trvale zmrzlé půdy - permafrostu. Průměrná teplota permafrostu v hloubce 10 metrů, kde už se příliš neprojevuje sezónní kolísání, se zvýšila za posledních dvacet let z -6 °C na -4 °C, které byly zaznamenány v minulém velmi teplém roce. V přízemní vrstvě permafrost přes léto výrazně odtál, což způsobilo i částečné zaplavení celosvětové genetické banky - rozsáhlé stavby, které byla právě na Špicberkách vybudována v podzemí, aby se v ní uložily všechny světové druhy semen zemědělských plodin.

Špicberky byly pro vybudování tohoto díla vybrány proto, že se zde nachází trvale zmrzlá půda, což je ideální místo pro ukrytí semen před nástrahami válečných konfliktů a jiných problémů. Jenže v posledních letech se oteplilo tak výrazně, že ani tento věčný led není zase tak věčný, jak se předpokládalo. Norové, kteří obří podzemní sklady spravují, už provedli různá opatření, včetně odebrání elektroinstalace, jež způsobovala zvyšování teploty ve skladišti a podporovala tak tání okolního permafrostu. Omezen byl i pohyb návštěvníků.

Situace ale není zase tak vážná, protože v hloubi hory, kde jsou semena zemědělských plodin skutečně uložena, zůstává permafrost zmrzlý. Odtávání proběhlo pouze u povrchu a zaplaven byl "jen" přístupový tunel. Aspoň prozatím. Boj s tajícím permafrostem bude zřejmě pokračovat, protože všechny prognózy klimatologů naznačují, že se Špicberky budou potýkat s dalším zvyšováním teplot i v dalších desetiletích.