Zdroj fotografie: 123rf.comZobrazit fotogalerii Konečně pořádná zima, říká si leckdo a myslí to tak, že letošní leden nabízí zimu, na jakou jsme dřív byli zvyklí. Pravda je to jen částečně. Porovnáním s dlouhodobým normálem zjistíme, že právě končící měsíc byl teplotně každopádně výrazně podprůměrný. Poslední podobně studený začátek roku jsme zaznamenali v roce 2010. Naše předběžné výpočty ale ukazují, že letošní leden byl ještě mrazivější. Za studenějším měsícem tak musíme až do roku 2006.
Průměrná teplota se v Česku v lednu pohybovala kolem -5 °C, téměř v polovině dní klesly ranní teploty pod -10 °C. Sníh se i v nižších polohách drží už tři týdny, byť ho v poslední době moc nepřipadává. Naopak přes +5 °C se teploty v nižších polohách vůbec nedostávaly. To vše je znakem na středoevropské poměry dost tuhé zimy. Díky četným inverzím bylo v některých dnech tepleji na horách, na Šumavě naměřili až +7 °C a slunečno. Ale Šumava zakusila i nejsilnější mráz -34,6 °C.
Během uplynulého měsíce se vyskytovala i menší sněhová kalamita, nechyběla ledovka a další zimní jevy. Na druhou stranu to byl jen slabý odvar třeba proti kalamitě z roku 2010, kdy i v Praze nasněžilo 30 cm sněhu.
Lidé se více zajímali o počasí
Když zima přináší sníh a mráz, lidé se i více zajímají o předpovědi počasí. Statistiky návštěvnosti webu meteocentrum.cz ukazují, že v lednu letošního roku sledovalo předpověď zhruba o 40 % více lidí než v minulém lednu. Kromě zajímavého průběhu povětrnostní situace hraje roli i to, že móda sledování známé norské služby již opadá a lidé se postupně vracejí k českým předpovědím, které naši meteorologové dokáží optimalizovat k největší přesnosti. Zejména nyní v lednu se během inverzí projevily nedostatky zahraničních předpovědních služeb, které nejsou optimalizovány na středoevropské specifické podmínky.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





