Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Důvodem je to, že sněhová pokrývka se v tomto kompozitu družicových dat zobrazuje úplně stejně jako nízká oblačnost. Teplota sněhu je totiž velmi podobná teplotě nízké oblačnosti (tzv. tepelné kanály družic jej tedy od oblačnosti nerozliší) a odražené sluneční záření se ve spektrech používaných pro komponování těchto RGB snímků jeví rovněž stejně. Jak tedy sníh od nízké oblačnosti rozlišit?
Jako první bychom si měli všímat struktury (tmavší a světlejší místa). V zasněžené krajině je možné díky rozmanitosti terénu určitou strukturu pozorovat, ale husté mlhy a nízká oblačnost zpravidla žádnou strukturu nemají a na snímcích se jeví jako jednolité hladké plochy. Problém by mohl nastat při velmi lokální tvorbě mlh nebo nízké oblačnosti, která však v těchto dnech není obvyklá.
Další rozlišení je možné provést pomocí časových změn. Porovnáme-li družicové snímky z různých časů téhož dne, bude sněhová pokrývka vypadat stále stejně, zatímco rozsah nízké oblačnosti bude proměnlivý. Přesné okraje oblačnosti však příliš rozeznatelné nebudou.
Se srážkovou oblačností už obecně problémy nejsou, neboť obsahuje i oblaky vyšších pater, které do příslušného barevného kompozitu přispívají také modrou barvou. Nejobtížnější by naproti tomu bylo rozlišit od sněhové pokrývky mělkou konvektivní oblačnost („beránky“), která se však v zimním období v České republice prakticky nevyskytuje. Tento problém by byl aktuální například v létě v oblasti Alp.
Zcela jinou možností odlišení je použití jiných spektrálních kanálů družice pro vytváření barevných snímků. Určité vlnové délky odráží totiž nízká oblačnost tvořená malými kapičkami a sníh zcela odlišně a použijí-li se do výsledných komponentů kanály detekující tyto vlnové délky, je rozlišení naprosto triviální. Nejedná se už však o tak „uživatelsky přátelské“ produkty, neboť se na nich oblačnost a povrch nejeví tak, jak by je vidělo z výšky lidské oko, ale je potřeba vědět, „co je jak vyobrazeno“.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





