Zdroj fotografie: 123rf.comZobrazit fotogalerii
Mediální svět přinesl v minulých dnech rádoby bombastickou zprávu o tom, že se do Česku chystá arktická zima, arktický vzduch či arktické počasí.... zároveň k tomu byla přidána konkrétní předpověď počasí, která počítá s teplotami během dne kolem nuly a přes noc klesajícími na -5 °C. Leckomu se asi zdálo, že toto moc dobře nejde do sebe. Co to tedy je, ta arktická zima?
Arktická zima je v oficiální meteorologický termín - přesněji řečeno, tím termínem je "arktický den". Jde o stav, kdy teplota za celý den nevystoupí nad -10 °C. Taková situace je u nás velice vzácná - v nížinách se nevyskytuje ani zdaleka každý rok, ale spíše jednou za několik let. A i na horách si arktické zimy užijí jen po několik dní v roce, v těch nejchladnějších oblastech ročně evidujeme kolem sedmi arktických dní. Zima, která do Česka přišla nyní, je tedy té skutečně arktické na míle vzdálená.
A jak tedy média na pojem arktické zimy přišla? To proto, že vzduchová hmota, která se k nám nyní dostává, skutečně má původ v Arktidě, kde se nacházela ještě před několika dny. Je otázkou, zda to opravňuje k tmu, abychom nyní hovořili o arktické zimě. Vzduchová hmota v listopadu ještě není ani nad Arktidou až tak studená, a při své cestě do střední Evropy se navíc stihla o dost ohřát. Proto denní teploty kolem nuly. Kdyby takové proudění nastalo o jeden až dva měsíce později, měli bychom počasí znatelně chladnější. Ale na arktické dny by to asi stejně nestačilo - je paradoxní, že nejstudenější počasí do Česka nepřichází z Arktidy, ale spíše ze Sibiře.
V jistém smyslu bychom současnou zimu mohli označit i za "skandinávskou", protože přes ní k nám vzduch z Arktidy také přešel. Až se vzdušné proudění stočí o něco směrem k severovýchodnímu, pak bychom tu měli zimu pobaltskou. To ukazuje na to, jak absurdní je označování zimy (či jakéhokoliv jiného ročního období) podle místa, odkud k nám vane proudění. To bychom se postupně dostali i třeba k severomořskému jaru nebo k alpskému podzimu... mimochodem, kalendářně je ještě podzim, takže bychom vlastně teď měli mít spíš arktický podzim, než zimu. To by se však v novinových titulcích tak dobře nevyjímalo.
Žádnou arktickou zimu tedy není nezažíváme ani ve smyslu teplot, ani ročního období. A to i přesto, že vzduchová hmota, která nám způsobila ochlazení, se skutečně před několika dny v Arktidě nacházela.
Více k tématu
Kam dál?
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.
Houbařská sezona konečně začíná; mapy ukazují, kde začínají růst
Dlouhé měsíce sucha, navíc spojeného s vysokými teplotami, způsobily, že během léta bylo skoro nemožné si z lesa odnést nějaké houbařské úlovky. Teprve deště v minulém týdnu dodaly aspoň na část republiky potřebnou vláhu, která je hlavní podmínkou růstu hub.





