Srážky

Atmosférické srážky jsou vodní kapky nebo ledové částice vzniklé následkem kondenzace nebo desublimace vodní páry v ovzduší. Jde tedy o všechnu atmosférickou vodu v kapalném nebo tuhém skupenství, vypadávající z různých druhů oblaků.

Pokud srážky vypadávají z oblaků, avšak nedosahují zemského povrchu, označují se jako srážkové pruhy (virga).

Měření srážek

Srážkové úhrny se měří srážkoměrem (hyetometrem). Jedná se v podstatě o válec s nálevkou, která svádí všechny srážky dovnitř nádoby. V případě sněhových nebo jiných tuhých srážek se tyto nejprve nechají roztát a následně je změřen objem vody v nádrži. Nálevka by měla být vybavena ochranou proti větru, aby nedocházelo ke zkreslení vlivem víření vzduchu.

Pro registraci úhrnu a časového průběhu srážek slouží ombrografy (hyetografy).

Při pozorování a měření srážek na meteorologických stanicích se určuje:

• úhrn (množství) srážek (výška vodního sloupce v mm: 1 mm srážek odpovídá 1 litru vody spadlé na plochu 1 m²
• intenzita srážek
• doba trvání srážek
• skupenství srážek

Geografické rozložení srážek

Pro geografické rozložení srážek průměrného ročního úhrnu srážek platí tyto hlavní zásady:

• od oceánu srážek směrem do vnitrozemí postupně ubývá;
• s rostoucí nadmořskou výškou srážek nejprve přibývá až po tzv. výšku pásma maximálních srážek (asi 2 až 3 km nad hladinou moře), ve vyšších polohách bývá pozorován úbytek srážek s rostoucí nadmořskou výškou;
• na návětrných svazích horských pásem je srážek více než na závětrných.

Z hlediska ročního chodu srážek se rozlišují následující srážkové režimy, které charakterizují vlastnosti sezónního rozdělení atmosférických srážek v daném místě:

• Oceánský - vyznačuje se převahou srážek v zimním pololetí nad srážkami v letním pololetí.
• Kontinentální - vyznačuje se převahou srážek v letním pololetí nad srážkami v zimním pololetí (tak je tomu např. v ČR).
• Monzunový - je charakteristický výraznou dobou dešťů v období letního monzunu a malým množstvím srážek po zbytek roku.

Geografické rozložení srážek se vyjadřuje pomocí izohyet (čáry spojující místa se stejnými úhrny srážek za určité období).

Třídění srážek

Atmosférické srážky se třídí podle:

• skupenství - srážky kapalné, tuhé a smíšené
• původu - srážky padající a usazené
• délky výskytu - srážky trvalé, občasné a přeháňky
• příčin vzniku - srážky konvekční, cyklonální a orografické.

Třídění podle skupenství je zřejmé, nepotřebuje další vysvětlení.
K padajícím srážkám patří déšť, mrholení, sníh, kroupy a ledové jehličky, k usazeným srážkám pak rosa, jinovatka, námraza a ledovka.
Občasné srážky jsou trvalé srážky, které na určitou dobu ustávají; přeháňky jsou srážky s náhlým začátkem a koncem a krátkým trváním, vypadávají z konvekčních oblaků.
Konvekční srážky vypadávají zejména z oblaků druhu cumulonimbus. Mají charakter přeháněk; často bývají provázeny bouřkou. Cyklonální srážky vypadávají v oblasti cyklón (především frontální srážky); orografické srážky se vytvářejí v důsledku terénních překážek.