Provází nás přeháňky, jak vlastně vznikají?

Neděla přinesla množství přeháněk, čekáme je i v pondělí. Zdroj fotografie: 123rf

Za studenou frontou, která přinesla déšť a bouřky, k nám proniká chladnější vzduch od severozápadu. V něm se přes den tvořily přeháňky a několika místech zaburácely i hromy. Zajímá vás proč zrovna tyto dny přináší příznivé podmínky pro jejich vznik?

Přeháňky a bouřky jsou spojeny s výstupnými pohyby vzduchu, tzv. konvekcí. Ta ke svému vzniku potřebuje, aby teplota vzduchu klesala dostatečně rychle s výškou. To splňují i chladné vzduchové hmoty, které se k nám dostávají od oceánu na severozápadě. Vhodnější podmínky jsou během dne, kdy sluneční záření ohřívá spodní hladiny atmosféry a tím zvyšuje teplotní kontrast proti chladnějším vyšším vrstvám. V důsledku tak vzduch může vystupovat do výšky několika kilometrů (cca 5-15 km) a tvořit mohutná kupovitá oblaka.

Další podmínkou je dostatek vlhkosti, bez ní by kupovité ani žádné jiné oblaky vznikat nemohly. Vzduch, který k nám proudí od moře mívá vlhkosti poměrně hodně, což podporuje vznik oblaků a srážek.

Dnešní meteorolgické modely už zvládají poměrně dobře předpověď vhodných podmínek v atmosféře pro tvorbu kupovité oblačnosti a přeháněk. Bohužel ale není v jejich silách určit, kdy a kde přesně přeháňka či bouřka vznikne. Jde o velmi rychlý a komplikovaný proces, který modely pracující v měřítku několika kilometrů nedokáží přesně spočítat. V takové situaci je nezbytným pomocníkem meteorologický radar, který zobrazuje vývoj srážek skoro v reálném čase.