Klíšťata už vylézají ze svých skrýší

Nulová pravděpodobnost výskytu ostatně platí pouze v době s celodenním mrazem nebo v místech se sněhovou pokrývkou. Zdroj fotografie: Petr Hlinomaz

Pokud byste si mysleli, že se v této době nemůžete v přírodě setkat s klíšťaty, byly byste na omylu. Tito roztoči totiž opouští své zimní skrýše už při teplotách kolem 5 °C a vadí jim vlastně jen celodenní mráz nebo přítomnost sněhové pokrývky. Riziko napadení je menší spíše díky domu, že do lesa v tomto období tak často nechodíme a i tak nás chrání větší vrstva oblečení.

Klíšťata jsou na střídání ročních období zvyklá a svůj životní cyklus si těmto podmínkám přizpůsobila. Uprostřed jara samička naklade do půdy vajíčka (obvykle 1000 až 3000), ze kterých se vylíhnou mladé larvy. Ty čekají na zemi v podrostu, až se k nim přiblíží nějaký menší hlodavec nebo pták, na kterého se posléze přisají. Nakrmená larva se kolem podzimu přemění na nymfu, jejímž hlavním úkolem je nalézt si vyhřáté doupě některého z hlodavců, v němž by přečkala zimu. Na jaře pak začínají být nymfy opět aktivní a začínají vyhledávat další hostitele. Nepohrdnou už ani člověkem. Na podzim, po roce a půl života, se z nymfy stává dospělé klíště, které se na zimu opět uklidí do některé nory, aby se na jaře mohlo spářit a v případě samičky naklást další snůšku vajíček.

Kdy jsou klíšťata aktivní, lze dobře poznat například na lovené zvěři. Ta se totiž na rozdíl od lidí, žádným zimním oblečením bránit nemůže. Svoje vědí zajisté také majitelé čtyřnohých mazlíčků. Pro Českou republiku vydává předpověď rizika napadení klíštětem Státní zdravotní ústav přibližně v době od dubna do října. V současné době je stupeň aktivity 1, což znamená pouze malé riziko. Repelent ještě není nutné při návštěvě luk a lesů používat, ale sem tam prohlédnout tělo se rozhodně doporučuje.