Vítr prověří zahradu

Vítr by sám o sobě na zahradě až tolik neškodil. Zvlášť jeho mírné formy, pro které má čeština vlídné označení větříček či vánek. Potíže vznikají při setkání silného větru s překážkami. Proto je zvlášť v zimním období velmi důležité sledovat u předpovědi počasí nejen teploty či srážky, ale zahrádkáři by měli zpozornět vždy, když je vydaná výstraha před silným větrem. Zdroj fotografie: 123rf.com

Na začátek víkendu čekáme opět zesilování větru, zdaleka by však neměl mít takovou sílu jako na přelomu měsíce, kdy na silný vítr byla vydána i výstraha. Jak na něj zahradu připravit a jak se vítr měří?

Pozdě vítr honiti...

S určitou nadsázkou je možné použít oblíbené rčení Pozdě bycha honiti i pro vítr. Pokud máme zahradu v blízkosti bydliště, určitě se vyplatí důkladná kontrola před zhoršením počasí, ale také co nejdříve po něm. V dětské hře se sice odedávna říká „Všechno lítá, co peří má,“ jenže jakmile se do zahrady opře silný vítr (rychlost 10,8 - 13,8 m/s), pak se „roztančí“ mnohé předměty, které křídla nemají.

Vítr zatočí se vším, co mu postavíte do cesty

Každý majitel zahrádky nejlépe zná svá slabá místa. Stačí pár věcí odložených „na později“ na nesprávné místo, a silný vítr se stane nástrojem zkázy. Připravili jsme pro vás seznam, kde za větrného počasí vznikají škody nejčastěji:

nádobové rostliny – zvlášť pokud nejsou v dostatečně stabilních nádobách měli bychom zvážit jejich ochranu. Při pádu hrozí jak poškození nádob, tak celých rostlin.

skleník, fóliák – neměli bychom nic ponechat náhodě. Stačí všelijaké nedodělky (provizorní zakrytí děravých míst) či neuklizené předměty, které silnější vítr hravě uvede do pohybu a může dojít k poškození krytu. Pokud ve skleníku něco pěstujeme, hrozí rostlinám v podzimním a zimním období velké nebezpečí působením chladného vzduchu.

stromy, keře – zvlášť staré stromy mohou být v důsledku předchozího oslabení (suchem, chorobami, škůdci) za silného větru velmi ohrožené a zároveň nebezpečné. K ulamování větví dochází většinou za bouřlivého větru (rychlost 17,2 - 20,7 m/s). Zvlášť vážná je kombinace pokud napadne velká vrstva mokrého sněhu. Ten nadměrně zatíží větve jehličnanů či stálezelených rostlin, které se pak snadněji lámou či dochází k deformaci tvaru dřeviny. Rozklesávání nejsnáze předejdeme, pokud štíhlé jehličnany před zimou stáhneme a v případě potřeby opatrně odstraníme sníh.

čerstvá výsadba – mimořádnou pozornost bychom měli věnovat čerstvě vysazeným stromům a keřům. Už při výsadbě je vhodné vyvázat stromky k dostatečně silné opoře. Pomáhá nejen k rovnému růstu, ale ochrání rostliny, které ještě nemají hluboké kořeny, před nepřízní počasí.

okapy - vytopené půdní prostory, poškozená fasády nebo střešní římsa. Vítr dokáže zanést do okapů i drobné větvičky. Je zbytečné čekat na nepříjemnou havárii, okapy je důležité čistit pravidelně nejméně 2x ročně.

plachty, textilie – plachty, netkané textilie či igelity nám při řadě zahradních prací velmi pomáhají. Jakmile je však necháme napospas silnému větru, můžeme o ně v lepším případě přijít, v horším svým „letem“ způsobí další škody.

Jak se měří vítr?

Velmi stručně řečeno, vítr je přemisťování vzduchu. Jeho rychlost se nejčastěji vyjadřuje v m/s nebo v km/h (1m/s = 3,6 km/h). Rychlost větru zaznamenávají meteorologické stanice ve výšce 10 metrů nad zemí. Pro měření rychlosti větru se používají přístroje zvané anemometry. Více o měření větru se dočtete v článku v naší encyklopedii.

V dobách, kdy byl vítr hlavním pohonem plachetnic vznikla také slovní stupnice známá jako Beaufortova. Pojmenování získala na počest svého tvůrce, anglického kontradmirála Francise Beauforta (1774 – 1857). Rychlost větru je podle této stupnice rozdělena na 12 stupňů. Popis jednotlivých stupňů je nejen pro jevy viditelné na moři, ale existuje také suchozemská varianta.