
Zobrazit fotogalerii
V uplynulém měsíci jsme měli možnost pozorovat bouře, které produkovaly větší množství krup. Kroupy byly mnohdy i větších rozměrů (v průměru až okolo 5 cm) nebo v některých případech se vytvořila až 40 cm vrstva krup na povrchu. V souvislosti s těmito jevy nás zajisté může napadnout otázka, jestli takových událostí bude do budoucna přibývat.
Pro vznik krup je obecně velmi důležitá rychlost výstupného proudění v bouři. Rychlý výstupný proud dokáže udržet kroupu v oblaku po delší dobu, a kroupa tak může narůstat z původního ledového krystalku do větších rozměrů. Zpravidla se ty nejrychlejší výstupné proudy vyskytují v supercelárních bouřích kvůli jejich specifické dynamice a cirkulaci. Ve středních částech supercelárního oblaku dochází k podtlaku, což zrychluje výstupné proudění.
Jak to bude s výskytem krup do budoucna? Lze předpokládat, že se zvyšující se teplotou roste v atmosféře množství vodní páry, díky čemuž jsou lepší podmínky pro atmosférickou instabilitu, a tím se zvyšuje rychlost stoupavých proudů. To ve výsledku povede k častějším situacím, při kterých budou vhodné podmínky pro vznik bouřky s kroupami.
Dále při růstu průměrné teploty vzduchu se teplota nezvyšuje jen u zemského povrchu, ale také ve vertikálním profilu troposféry. To má za následek posun nulové izotermy směrem vzhůru a ztenčení vrstvy, ve které se tvoří kroupy. Současně se zvýší pravděpodobnost roztátí menších krup pří pádu k zemi. Vetší kroupy díky své vyšší pádové rychlosti nebudou příliš ovlivněny. Celkově se tak posune velikostní rozložení krup směrem k větším velikostem.
Může nás napadnout otázka, jestli bude tedy přibývat i supercel, které v majoritních případech mohou produkovat velké kroupy. Vznik supercel závisí především na vysokých hodnotách střihu větru. V tomto směru se studie značně odlišují a v současné době panuje přesvědčení, že četnost supercelárních bouří se do budoucna nebude výrazně měnit.
Závěrem tedy shrňme, že globální oteplování povede ke zvýšení atmosférické instability a zesílení konvekčních stoupavých proudů, zároveň ale povede ke zvýšení nulové izotermy. Z toho vyplývá, že díky silnějším vzestupným proudům budou snadněji vznikat velké kroupy, ale v důsledku zvýšení nulové izotermy budou ubývat situace s výskytem menších krup. Frekvence výskytu krup tak do budoucna bude mírně klesat, ale právě frekvence výskytu větších krup by měla mírně růst.
Kam dál?
Po chladných dnech se před námi rýsuje babí léto
Po tropickém víkendu prožíváme studený a deštivý pracovní týden, kdy se o slovo bude hlásit podzim. Modely ale naznačují návrat suchého, stabilního počasí, které v tomto období označujeme jako babí léto.
Máme za sebou rekordně teplý víkend, tepleji už bylo jen před 22 lety
Rekordně teplý zářijový víkend přinesl tropické teploty a denní rekordy po celém Česku. Horko bylo i na horách, od pondělí už ale dorazí ochlazení a první náznaky podzimu.