Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
V uplynulém měsíci jsme měli možnost pozorovat bouře, které produkovaly větší množství krup. Kroupy byly mnohdy i větších rozměrů (v průměru až okolo 5 cm) nebo v některých případech se vytvořila až 40 cm vrstva krup na povrchu. V souvislosti s těmito jevy nás zajisté může napadnout otázka, jestli takových událostí bude do budoucna přibývat.
Pro vznik krup je obecně velmi důležitá rychlost výstupného proudění v bouři. Rychlý výstupný proud dokáže udržet kroupu v oblaku po delší dobu, a kroupa tak může narůstat z původního ledového krystalku do větších rozměrů. Zpravidla se ty nejrychlejší výstupné proudy vyskytují v supercelárních bouřích kvůli jejich specifické dynamice a cirkulaci. Ve středních částech supercelárního oblaku dochází k podtlaku, což zrychluje výstupné proudění.
Jak to bude s výskytem krup do budoucna? Lze předpokládat, že se zvyšující se teplotou roste v atmosféře množství vodní páry, díky čemuž jsou lepší podmínky pro atmosférickou instabilitu, a tím se zvyšuje rychlost stoupavých proudů. To ve výsledku povede k častějším situacím, při kterých budou vhodné podmínky pro vznik bouřky s kroupami.
Dále při růstu průměrné teploty vzduchu se teplota nezvyšuje jen u zemského povrchu, ale také ve vertikálním profilu troposféry. To má za následek posun nulové izotermy směrem vzhůru a ztenčení vrstvy, ve které se tvoří kroupy. Současně se zvýší pravděpodobnost roztátí menších krup pří pádu k zemi. Vetší kroupy díky své vyšší pádové rychlosti nebudou příliš ovlivněny. Celkově se tak posune velikostní rozložení krup směrem k větším velikostem.
Může nás napadnout otázka, jestli bude tedy přibývat i supercel, které v majoritních případech mohou produkovat velké kroupy. Vznik supercel závisí především na vysokých hodnotách střihu větru. V tomto směru se studie značně odlišují a v současné době panuje přesvědčení, že četnost supercelárních bouří se do budoucna nebude výrazně měnit.
Závěrem tedy shrňme, že globální oteplování povede ke zvýšení atmosférické instability a zesílení konvekčních stoupavých proudů, zároveň ale povede ke zvýšení nulové izotermy. Z toho vyplývá, že díky silnějším vzestupným proudům budou snadněji vznikat velké kroupy, ale v důsledku zvýšení nulové izotermy budou ubývat situace s výskytem menších krup. Frekvence výskytu krup tak do budoucna bude mírně klesat, ale právě frekvence výskytu větších krup by měla mírně růst.
Kam dál?
Počasí bude jako na houpačce. V pátek až 30 °C, příští týden může být na Moravě 32 °C
První zářijové dny přinesou do Česka velmi proměnlivé počasí. Po oblačnějším čtvrtku se v pátek výrazně oteplí a teploty vystoupí až ke 30 °C. V sobotu přejde přes Česko studená fronta s deštěm a ojedinělými bouřkami, neděle už ale nabídne slunečné počasí. Začátkem příštího týdne se znovu oteplí a na jihu Moravy může být až 32 °C. Poté dorazí další déšť a výraznější ochlazení.
Na Orlíku padl v úterý večer novodobý rekord, historický okamžik přijde už za pár dnů
První zářijový den přinesl při tradičním večerních upouštění Orlické přehrady pokles hladiny vody pod úroveň, která byla dosažena v prosinci 2019. Už jen posledních pár desítek centimetrů chybí k tomu, aby nastal historický okamžik Vltavské kaskády.



