
Zobrazit fotogalerii
Určitě už jste si někdy všimli, že jsou období kdy předpověď vychází přesně a dny, kdy je její spolehlivost menší. Základem pro předpověď počasí jsou dnes výstupy numerických modelů, které meteorolog ve službě používá pro vytvoření finální předpovědi (spolu s dalšími materiály). Vzhledem k vysoké výpočetní náročnosti modelů a složitosti atmosférických dějů se musí při vývoji modelů zjednodušit některé procesy probíhající v reálné atmosféře. Dalším faktorem je rozlišení modelu, které je obvykle několik kilometrů až několik desítek kilometrů, což neumožňuje předpověď velmi lokálních jevů (například mlha v drobném údolí).
Jaké situace tedy modelům svědčí a jaké jsou naopak hodně komplikované pro přesnou předpověď? Snadno se předpovídá jasné a klidné počasí, kdy jsou jediným problémem lokální teplotní rozdíly v noci a ráno, kdy se v údolích udržuje chladnější vzduch než na okolních vyvýšeninách. Poměrně dobře se předpovídá i počasí s méně výraznou kupovitou oblačností. Pokud přechází fronta, ale její srážkové pásmo je relativně jednolité a bez bouřek, tak bývá předpověď spolehlivá i v těchto případech.
Naopak, málo pohyblivé zvlněné studené fronty představují velkou výzvu pro numerické modely i meteorologa ve službě. Taková zvlněná fronta může nad daným územím setrvat i několik dní a přinášet vydatné srážky a velké teplotní rozdíly. Dalším klasickým problémem je lokalizace přeháněk a bouřek. I když se přesnost modelů stále zlepšuje, tak detailní určení místa, která zasáhnou bouřky je stále složité. Příčinou je rychlý vývoj kupovitých oblaků a složitý pohyb vzduchu a oblačných a srážkových částic v oblaku. Na druhou stranu už je možné celkem dobře určit jak zhruba budou bouřky silné a v kterých regionech je jejich riziko větší.
S tím jak se modely stále zdokonalují a máme k dispozici stále výkonnější superpočítače, tak nepochybujeme, že do budoucna budou předpovědi stále přesnější. Nicméně se ukazuje, že 100 % předpovědi třeba na měsíc dopředu se asi nikdy nedočkáme, protože na to je atmosféra příliš složitý systém.
Více k tématu
Kam dál?
Modely upřesňují, kde nejvíc zaprší a zda hrozí povodňové nebezpečí
Od extrémních povodní v Jeseníkách ještě neuplynul ani rok, stále živé vzpomínky proto aktivuje nynější výstraha na mimořádně vydatné srážky. Naštěstí se situace ze září minulého roku opakovat nebude, ale určité nebezpečí pro menší část republiky vidíme.
Na východ republiky se valí extrémně silný déšť, obavy mají i sousedé
Tropická vedra a sucho jsou nyní střídány právě opačným extrémem. Výrazná tlaková níže se nyní formuje nad Itálií a přes Alpy postoupí nad Polsko. S sebou nese velké množství vlhkého vzduchu, který se nad pevninou snadno promění ve vydatný déšť.